V Rakousku testují nadějnou vakcínu proti Alzheimerovi

Informovala o tom dnes firma, která začíná klinické testy provádět na 420 pacientech z šesti zemí, včetně České republiky. Odpověď na účinnost látky by experti mohli znát v roce 2012. Podle zjištění ČTK zatím Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) testování v Česku neschválil a nemocnice dosud nebyly k účasti osloveny.
Rakouská firma vyrobila ve spolupráci s britským farmaceutickým koncernem GlaxoSmithKline (GSK) přípravek, který údajně dokáže bránit formování betaamyloidového plaku, jenž blokuje nervové signály.
Vakcína do těla vpravuje chemické sloučeniny organického původu (peptidy), které mají napodobovat amyloidní beta proteiny. Ty se ve zvýšeném množství vyskytují v mozcích lidí trpících Alzheimerovou nemocí. Vědci předpokládají, že metodou dokážou uměle vyvolat žádoucí imunitní reakci.
„My zatím netestujeme, nebyli jsme dosud osloveni,“ řekl ČTK docent Roman Jirák z Všeobecné fakultní nemocnice. Vakcínu považuje za velmi slibnou. Jsou v ní monoklonální protilátky proti betaamyloidu. Výhodou je, že protilátka je krátká a působí jen proti krajním aminokyselinám řetězce. Zablokuje jeho spojování a tvorbu toxických látek. Měla by být tedy pacienty lépe snášena a vyvolávat méně alergických reakcí.
Vakcína je označována jako preventivní, tím se podle Jiráka myslí, že ji dostanou lidé nemocní, aby se jejich stav ještě nezhoršil. Možná by ji mohli dostávat i nejbližší příbuzní nemocného preventivně u těch forem Alzheimerovy nemoci, která je geneticky podmíněna.
Na klinické studii se mají podílet střediska v Rakousku, Německu, Francii, Česku, na Slovensku a v Chorvatsku, napsala agentura APA.
Mluvčí SÚKL Veronika Petláková ČTK řekla, že v současné době není žádná taková klinická studie v Česku schválená. SÚKL může zveřejňovat data jen o schválených studiích - vše bude na webu SÚKL v oddíle klinických studií.
APA uvedla, že už loni se s pozitivním výsledkem uskutečnila první fáze testů se zaměřením na snášenlivost vakcíny pro lidský organismus. Pokud budou i další testy úspěšné, měl by výrobu vakcíny jako licenční partner zahájit GlaxoSmithKline. Získání licence by mohlo stát až 430 milionů eur (zhruba 11 miliard korun).
Pokusy s vůbec první látkou, která se měla stát vakcínou proti Alzheimerovi, byly provedeny už v roce 2001 ve Spojených státech a Evropě. Testy však musely být přerušeny kvůli závažným vedlejším účinkům. Další očkovací látka se zkouší od roku 2005 ve Švédsku, uvedla agentura AFP.
Původ Alzheimerovy choroby, která způsobuje demenci a snižuje poznávací funkce, je zatím neznámý. Závažná nemoc proměňuje chování postižených a přetrhává jejich sociální vazby. V Evropě jí trpí zhruba šest milionů lidí.
Firma Affiris, která se zaměřuje na vývoj biotechnologií a léků, souběžně pracuje na očkovací látce proti Parkinsonově chorobě a ateroskleróze.