Ředitel amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins ujistil, že tyto kmenové buňky se získaly z darovaných embryí podle schváleného etického postupu.
NIH poskytující finanční prostředky na zdravotnický výzkum se připravuje dát k dispozici federálním vědcům ještě více těchto buněk, dodal Collins.
Bývalý republikánský prezident George Bush zmrazil v roce 2001 státní výzkum kmenových buněk z lidských embryí. Zdůvodnil to náboženskými a morálními důvody. Demokrat Obama po nástupu do funkce začátkem letošního roku Bushovo rozhodnutí zrušil a výzkum obnovil.
Výzkum zárodečných kmenových buněk budí vášně napříč kontinenty. Zastánci výzkumu tvrdí, že metoda povede k průlomu v léčbě mnoha patologií jako je diabetes, Parkinsonova choroba, cystická fibróza, při léčbě úrazů s trvalými následky a při mnoha dalších dysfunkcích organismu. V současnosti se kmenovými buňkami léčí například některé typy leukemie.
Kritici naproti tomu považují výzkum kmenových buněk za ničení budoucího života, protože jsou při něm z lidských embryí vyjímána buněčná jádra a embrya poté umírají. Římskokatolická církev takové praktiky opakovaně odsuzuje.
V Česku pravidla výzkumu na kmenových embryonálních buňkách upravuje zákon z února 2006. Legalizuje výzkum na kmenových embryonálních buňkách z nadbytečných nebo poškozených vajíček. Zakazuje však klonování a další nepovolené nakládání s lidským genomem a embryi.
Loni bylo oznámeno, že čeští vědci zvládli a úspěšně užívají technologii přípravy speciálních buněk, které svými vlastnostmi odpovídají zárodečným kmenovým buňkám.
Vyhnou se tak při jejich přípravě etickému problému s ničením lidských zárodků, protože jim k práci postačí buněčný materiál například z lidské kůže.