Spotřeba antibiotik narostla v Česku v ambulancích mezi lety 1989 až 2014 téměř o čtvrtinu. Země je nad polovinou evropského žebříčku spotřeby s tendencí propadat se níž.
Valenta vyzval k uvážlivému užívání antibiotik, což je téma i letošního Evropského antibiotického dne připadajícího na 18. listopadu. Pacienti by měli být v kampani obeznámeni s riziky spojenými s nadbytečným užíváním antibiotik a měli by vědět, že antibiotika nezabírají na virové infekce, například na chřipku a nachlazení. „Řada pacientů nevyužívaná antibiotika neodevzdá v lékárně a při nejbližším onemocnění je použije. Tím právě se posiluje antibiotická rezistence,“ vysvětlil.
„Česko je v lepším prostředku EU. Jsou jižní země, kde spotřeba je výrazně vysoká, tam mají velkou zálibu využívat antibiotika na mnoho nemocí. Druhý pól jsou severské země, kde mají nízkou spotřebu a dělají vše pro to, aby se ještě snižovala,“ řekl národní koordinátor spotřeby antibiotik Jiří Vlček.
Ocenil, že v ČR jsou antibiotika jen na předpis, což jinde není běžné. Podle dostupných dat užila antibiotika bez předpisu polovina lidí v Jemenu, 44 procent v Uzbekistánu a 85 procent v Rusku. V Česku přiznalo samoléčbu antibiotiky 1,7 procenta lidí, doma je má 7,5 procenta, chce se jimi léčit 16,9 procenta a dětem by je dala dvě procenta lidí.
Vedoucí české kanceláře Světové zdravotnické organizace Alena Šteflová uvedla, že ve státech EU umírá ročně až 25.000 pacientů v důsledku rezistencí. Běžná antibiotika už jim nezabírají, neúčinné jsou ale už i některé speciální přípravky. Léčba se kvůli nutnosti využít dražší antibiotika až stokrát prodraží, připomněla odbornice. „Začíná už být problém nalézt účinné antibiotikum i na některé běžné infekce,“ shrnula.
Vlček doplnil, že úspěšné severské země vedou řadou opatření lékaře k tomu, aby podávali antibiotika úměrně zdravotnímu stavu pacienta.
Česko má síť antibiotických center v nemocnicích, což podle Vlčka nemá ani každá země v Evropě. „Sleduje se citlivost k různým bakteriálním infekcím a definují se antibiotika, která by měla být používána jenom pro některé případy,“ uvedl. Ambulance užívají CRP rychlotesty, jež ukážou, zda je nutné nasadit antibiotika. Využívají je hlavně pediatři, i proto se podařilo dosavadní vysokou spotřebu u dětí snížit.
Cílem letošní evropské kampaně je ukázat, že každý je nějakým způsobem za situaci zodpovědný - zdravotníci, kteří léky předepisují, pacienti, kteří je neužívají správně, i zákonodárci, kteří nestanoví jasná pravidla. Problém zasahuje i veterinární medicínu, kde je ročně spotřebováno kolem 67.000 kilogramů antibiotik. „Spotřeba v humánní i veterinární medicíně je zhruba totožná,“ podotkla Šteflová.
Podle dat Státního ústavu pro kontrolu léčiv spotřebovali Češi loni téměř 14,8 milionu balení antibiotik, což je přes 81 milionů denních léčebných dávek. Jde o přípravky podávané v nemocnicích i při domácím léčení. Za deset let je to nárůst, v roce 2004 bylo dodáno 14 milionů balení představujících 62,6 milionu denních dávek.
Z celkového objemu spotřebovaných antibiotik v ČR loni tvořily téměř 82 milionů balení pilulky a sirupy, které se užívají hlavně při domácím léčení. Bylo to téměř 76,5 milionu denních léčebných dávek. Před deseti lety to bylo 6,3 milionu balení, celkem 51,6 milionu dávek.
Podle průzkumu České lékárnické komory si zhruba sedm procent lidí ordinuje antibiotika z domácích zásob. To je podle lékárníků naprosto špatně, protože není stanovena správná diagnóza. Není ani rozlišeno, zda jde o virovou nebo bakteriální infekci. Různé přípravky zabírají na různé typy bakterií. Pacient si tedy může ublížit i tím, že v samoléčbě užívá lék, který na danou bakterii nezabírá.