Obrat k lepšímu ve slovenském zdravotnictví pod taktovkou ministra Ivana Valentoviče se nekoná. Všechna opatření, která ministr navrhuje ve své zprávě, mu již dopředl zamítl premiér Robert Fico. Přitvrdili také samotní zdravotníci a od prvního května vyhlásili ve čtyřiceti nemocnicích stávkovou pohotovost. K nemocnicím se chtějí přidat i lékaři specialisté, kteří rovněž zvýšení platů požadují.
Valentovič i přesto, že Fico již opakovaně prohlásil, že stát od května přestává nadále za své pojištěnce platit zvýšené odvody, žádá vládu vyplácet tyto peníze do konce roku. Dalším opatřením, které ministr chystá, je přehodnocení sítě nemocnic tím, že by se přebytečná nemocniční lůžka změnila na sociální. Rušení celých nemocnic totiž Fico odmítl.
Změna charakteru lůžek je však podle slovenské ministryně práce a sociálních věcí Viery Tomanové dlouhodobá záležitost. „Nadbytečná nemocniční lůžka se letos na sociální místa pro lidi v důchodovém věku nezmění. Pokud by totiž měly z nemocničních oddělení vzniknout například domovy sociálních služeb, musely by se přebudovat,“ reagovala Tomanová na Valentovičův návrh.
Přidala se k ní i poslankyně Mária Sabolová (KDH). „Změna lůžek na sociální se nedá uskutečnit bez potřebné legislativy, spolupráce s nemocnicemi a ministerstvem práce. To se nedá stihnout dříve než za rok. Celá zpráva je dobrá akorát na všeobecnou diskusi, neobsahuje žádné konkrétní kroky. Ministr mluví stále dokola o tom samém, ale zatím není vidět žádný posun,“ tvrdí Sabolová.
Zákaz zisku zdravotních pojišťoven jako další řešení ve zdravotnictví zastavil Legislativní rada vlády s tím, že by byl v rozporu s ústavou. Zlepšit situaci ve slovenském zdravotnictví by podle ministra mohlo rovněž oddlužení zdravotnických zařízení bez negativního dopadu na státní rozpočet. „To si neumím představit. Jak se dají oddlužit nemocnice bez dopadu na rozpočet?“ dodala Sabolová.
Poslední návrh, jak získat pro resort peníze, je odprodej nadbytečného majetku. Ministerstvo však vůbec neví, jakým přebytečným majetkem a v jaké hodnotě disponuje.
„Seznam přebytečného majetku mají k dispozici konkrétní zdravotnická zařízení, jsou to správci státního majetku, ne ministerstvo zdravotnictví,“ uvedla tisková mluvčí resortu Silvia Balázsiková. Na odprodeji ostatně pohořel již bývalý ministr Zajac – z nevyužívaných zdravotnických zařízení neprodal téměř nic.
Dluh resortu narostl ke konci února 2007 na 5,36 miliard slovenských korun. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že kromě půl miliardy na plánované zvyšování platů potřebuje peníze také na správu rozestavěných budov zdravotnických zařízení – a to téměř dvě miliardy slovenských korun. Navíc počítá s nárůstem výdajů kvůli přesčasům v souvislosti s novelou zákoníku práce.
„Jeho uplatnění ve zdravotnických zařízeních, což znamená zabezpečení nepřetržité dostupnosti zdravotní péče, si v praxi vyžádá zavedení třísměnného provozu v nemocnicích. Uvedená skutečnost bude představovat významné zvýšení požadavků na zdroje, a to jak lidské, tak finanční,“ píše se ve zprávě. Opozice za jediné systémové řešení s okamžitým účinkem považuje zvýšení plateb státu za pojištěnce. Tak jak to vláda svým občanům slíbila při nástupu k moci.
Pravda