Vážení čtenáři,

6. 6. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce




za posledních 20 let se intervenční kardiologie stala zcela samostatným podoborem kardiologie, který zasahuje do diagnostiky a léčby řady onemocnění srdce a koronárních tepen.

V roce 2004 bylo v České republice provedeno přibližně 50 000 koronárních angiografií, více než 21 000 perkutánních koronárních angioplastik, asi v 80 % těchto výkonů byly implantovány koronární stenty. Více než 6000 koronárních intervencí bylo provedeno u akutních infarktů myokardu.

V léčbě tohoto závažného akutního onemocnění jsme mezi kardiology celého světa považováni za intervenční „velmoc“. Podíl nemocných, kteří jsou v prvních 12 hodinách od vzniku infarktu myokardu ošetřeni perkutánní revaskularizací, dosáhl v roce 2004 například v jihočeském kraji 93 %!

Zásadní pro dosažení tohoto úspěchu byl jednak rozvoj počtu center invazívní a intervenční kardiologie, jednak zvládnutí náročné organizace transportu nemocných do těchto center.

V diagnostice onemocnění věnčitých tepen používáme kromě tradičního zobrazení kontrastní látkou - selektivní koronarografie - také ultrazvukové vyšetření.

Intravaskulární ultrazvuk přinesl zcela nové možnosti v hodnocení stavu věnčitého řečiště - kromě toho, že zobrazuje příčné řezy lumina tepen, umožňuje hodnocení vlastní stěny tepen, jejich jednotlivých vrstev a přítomnost aterosklerotických plátů.

Ultrazvuk dovoluje hodnotit aterosklerotické pláty také z hlediska jejich složení, pomocí této metody byla prokázána jejich regrese při intenzívní léčbě statiny. V diagnostice postižení věnčitých tepen se dále uplatňuje funkční hodnocení průtoku metodou měření poměrné průtokové rezervy.

V léčbě koronárního postižení je nejvýznamnějším pokrokem posledních roků zavedení tzv. lékových stentů, tedy stentů vylučujících lokálně farmaka, která brání vzniku restenózy. Dosavadní zkušenosti s tímto typem stentů jsou výborné a jejich většímu rozšíření v České republice zatím brání pouze jejich vysoká cena. Lze očekávat, že stejně jako v ostatních zemích bude počet nemocných ošetřených těmito stenty stoupat.

Kromě výkonů na věnčitých tepnách je prováděna také řada zákroků mimo koronární řečiště. Intervenční kardiologové ošetřují některé nemocné s vrozenými srdečními vadami v dospělosti - jako příklad je možné uvést perkutánní uzávěry foramen ovale patens nebo některé typy defektu septa síní.

Jiným typem výkonu je alkoholová septální ablace, která je prováděna u nemocných s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií. Ošetření katetrizační technikou je jednou z možností moderní léčby tohoto onemocnění. Dalším příkladem může být tzv. atriální septostomie, prováděná u vybraných nemocných s plicní arteriální hypertenzí (byť u velmi malého počtu nemocných).

Intervenční kardiologové v České republice spolupracují také na komplexních výkonech, které byly dříve doménou radiologů - příkladem mohou být výkony na renálních a karotických tepnách.

Na pracovištích, která jsou zaměřena na léčbu všech kardiovaskulárních onemocnění (kliniky kardiologie a angiologie), se pak při řešení složitých stavů setkáváme s intervenčními angiology - například u disekcí aorty, kde je endovaskulární léčba použitím stentgraftů často první metodou volby.

Řeší však také řadu onemocnění žilního systému. Endovaskulární léčba patří k rutinním metodám, které jsou využívány u trombotických stavů postihujících žilní systém horních i dolních končetin. Tato tematika bude na stránkách Postgraduální medicíny podrobně uvedena v blízké budoucnosti.

Z krátkého souhrnu jednoznačně vyplývá, že invazívní a intervenční kardiologie má své nezastupitelné místo v léčbě mnoha kardiovaskulárních onemocnění, aterosklerotických postižení tepen především. Autoři jednotlivých článků Fokusu Postgraduální medicíny uvádějí jak literární, tak vlastní zkušenosti z tohoto relativně mladého odvětví kardiologie.

Lze ještě zdůraznit, že kromě toho, že používané léčebné metody mají přesně dané indikace a dobře známé léčebné účinky, jedná se o techniky sice invazívní, ale přesto bezpečné. V rukou zkušených intervenčních kardiologů jsou proto velkým přínosem pro správně indikované nemocné, nejen v oblasti elektivních výkonů, ale také u závažných akutních stavů.

Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC

předseda České kardiologické společnosti

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?