Vážení čtenáři,

4. 5. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
dermatovenerologie se v posledních dvaceti - a v zahraničí již v posledních čtyřiceti - letech dostala do popředí zájmu výzkumných týmů. Laboratoře na dermatovenerologických klinikách publikují každým rokem stovky odborných publikací v impaktovaných časopisech.


To samozřejmě významně zlepšuje poznání kožních chorob z patogenetického hlediska a umožňuje provádět exaktnější diagnostiku i léčbu tak, aby pacient nebyl zbytečně zatěžován nežádoucími účinky léků, protože v řadě případů lze léčit způsobem, který se blíží kauzálním terapeutickým postupům.

S tím souvisí i rozvoj techniky jak v oblasti přístrojového vybavení, tak léčebných metod. Dnes již dermatolog, který je „trendy“, nedělá diagnózu v okamžiku, kdy pacient za sebou ještě ani nezavřel dveře čekárny, a nedopisuje recept na zrovna tento týden oblíbenou mastičku, jakmile pacient dosedá na židli, takže nemocný již vlastně zase odchází. To je důvodem, proč se v ordinaci moderního kožního lékaře již nesetkáváme se slovy „Tak zkusíme tohle“, ale lékař obdobně jako jeho kolega z jiného oboru „nasazuje terapii“.

Dnešní kožní lékař již nevystačí, na rozdíl od svého kolegy z minulého století, se cvičeným okem, ozbrojeným v lepším případě čtenářskou lupou, ale používá dermatoskop; úspěšnější rád investuje tři čtvrtě miliónu korun do digitálního, který umožní nejen analogovou analýzu především pigmentových afekcí, ale využije integrovaný expertní systém k tomu, aby byla „okometrická“ diagnóza objektivizována. Poučený pacient vyžaduje dnes vyšetření korneometrem, sebumetrem a dalšími přístroji, před operací nádoru si rádi jeho rozsah potvrdíme kožním ultrazvukem, ti ambiciózní shánějí milióny na konfokální laserovou mikroskopii, aby s určitou rezervou znali intravitální histologický nález operované afekce ještě dříve, než do kůže říznou. V trichologické poradně již nestačí pacientovi vytrhnout 50 vlasů a zálibně si je prohlížet v mikroskopu, ale je třeba provést digitální trichogram, abychom zjistili, kolik procent vlasů je v růstové fázi.

Na kožních operačních sálech se nedělají jen opatrné probatorní excize kruhovým rotačním nožem, ale školící pracoviště korektivní dermatologie produkuje atestované kožní specialisty, kteří bez problému operují na kvalitně vybavených operačních sálech nádory včetně maligního melanomu, s pomocí peroperační gama-sondy spolehlivě najdou a šetrně odstraní sentinelovou uzlinu, jsou úspěšní v krytí ran volnými transplantáty i lalokovými plastikami a bez problému transplantují jak vlasy, tak provedou blefaroplastiku a další postupy estetické chirurgie.

Je trochu smutné, když po cca 15 letech používání plastickochirurgických kódů přijde pojišťovna do takto orientované praxe a požaduje schválení jejich používání příslušnou autorskou odbornou společností. Možná si řeknete, že získat takové potvrzení přece mezi kolegy není zase takový problém, ale budete se divit, jak se s kódy zachází. Autorské odbornosti si je drží jako oko v hlavě a raději hledají celou řadu důvodů k tomu, aby vám jejich povolení nemusely udělit.

Můžete se jako dermatovenerolog, který má předpisově vybavený operační sál a potřebné zázemí, dozvědět, že příslušná autorská odbornost argumentuje tím, že již před mnoha léty jejich nestor říkal, že pro úspěšné hojení operační rány je nezbytný aseptický přístup. Takový argument buď vůbec nestojí za komentář, nebo ti ironičtější z nás se mohou slušně zeptat: „A vy jste tohle ještě nevěděli? My to přece víme.“ Přežití medicíny na úrovni, kterou chceme v našich oborech zachovat nebo dokonce její kvalitu zvyšovat, by se tedy nemělo opírat o mezioborovou nespolupráci, ale spíše o intenzívní kooperaci.

Proto například vítáme iniciativu lékařské komory z minulého roku, kdy se plánovalo, že se právě s výše uvedenými vzájemně používanými kódy provede na půdě této instituce výměnná burza, která umožní užívání „zapůjčených“ kódů všem, kteří je potřebují. To předejde složitým bilaterálním vyjednáváním, protože troja vícesměna rozšíří úspěšnost obchodu. Každý obor má ve svém portfoliu něco lukrativního, s čím se nerad loučí, ale často se poohlíží po kódu jiné odbornosti. Vícesměna je tedy optimálním řešením. V tomto čísle Postgraduální medicíny ale nebudeme řešit ekonomiku, nýbrž se zaměříme na několik základních dermatologických diagnóz z těch několika stovek dermatovenerologických nozologických jednotek, se kterými se můžete ve vaší praxi setkat. Vybral jsem pro vás experty na danou problematiku, kteří vás seznámí se základními fakty i novinkami z příslušné oblasti.

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?