Vážení čtenáři, kolegyně a kolegové,

v tomto čísle zahajujeme seriál zaměřený na trendy v neurovědách a klinické psychiatrii. Články věnující se oblasti deprese, psychotických onemocnění, spánkových poruch, demence a dalších (neuro)psychiatrických onemocnění vám budou přinášet odborníci z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech. Podíváme se společně i na oblast výzkumu psychedelik, na současné paradigma kognitivních věd a neuro věd, prozkoumáme vztah mozku a imunity a upozorníme na další důležité a zajímavé aspekty současné psychiatrie. Přes nesporný vývoj v neurovědních oborech a dostupnost moderní léčby duševních onemocnění, která pacientům umožňuje žít kvalitní život mimo zdi psychiatrických léčeben, jsou tu stále aspekty, které je třeba reflektovat. Jednak je to přetrvávající stigmatizace, kvůli níž mnozí na psychiatrické choroby dosud pohlížejí jako na nemoci duše – potažmo na stavy, za něž si dotyčný může sám – spíše než na onemocnění mozku. Mnozí pacienti se proto obávají navštívit odborníka, užívat indikovanou léčbu, své potíže bagatelizují a zhoršují tím svou prognózu. Mediálně atraktivní případy tzv. „nebezpečných psychiatrických pacientů“ (aktuálně se řeší případ vražedkyně v Tescu) pak vedou k dojmu, že duševně nemocný člověk = nebezpečný agresor. Odborníci přitom opakovaně zdůrazňují, že jen zlomek duševně nemocných je nebezpečný, a naopak že „vraždící monstrum“ ve většině případů netrpí duševní poruchou, ale poruchou osobnosti, a nepatří tedy do rukou psychiatrů, nýbrž vězeňské služby. C