Řekl kaplan Pavel Ruml z vojenské nemocnice, který má stážisty na starosti. Studenty na budoucí povolání nemocničních kaplanů připravuje Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s 1. a 2. lékařskou fakultou.
Jedná se o pilotní kurz, na který přispěla Evropská unie, pro účastníky je zdarma. Podmínkou přijetí k ročnímu kurzu bylo ukončené bakalářské nebo magisterské vzdělání v oboru teologie, psychologie nebo sociální práce. Přes léto bude kurz vyhodnocen a rozhodne se o jeho případném pokračování.
Kaplan by měl v sobě zahrnout dovednosti duchovního, psychologa i sociálního pracovníka, aniž by ovšem zasahoval do kompetencí farářů, psychologů nebo psychiatrů. S pacienty se může pomodlit, pokud o to mají zájem, případně zprostředkuje kontakt s farářem. Duchovní služby ale kaplan poskytuje jen na vyžádání, jinak funguje spíše jako psycholog a průvodce člověka v nemoci.
Uplatnění mají nemocniční kaplani najít především v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), na dětských odděleních, v hospicích nebo psychiatrických léčebnách.
Především na oddělení, kde leží dlouhodobí pacienti, se podívají tento týden stážisti. Podle Rumla půjdou například na rehabilitační a interní oddělení nebo na LDN.
Většina pražských nemocnic již poskytuje duchovní služby pacientům a jejich rodinám. Pár z nich zaměstnává vlastního nemocničního kaplana. Podle Rumla se ale tento obor zdravotnictví teprve vyvíjí a není jednoduché ho financovat. Většinou práci kaplana podporuje církev, v případě Rumla jako vojenského kaplana platí jeho působení v nemocnici armáda.
První pastorační péči poskytovala od roku 1997 Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Kaplanka vyslaná římskokatolickou církví Marie Opatrná tam od počátku působila především na onkologickém oddělení. V roce 2006 vznikla při Onkologické klinice Jednotka klinické pastorační péče.
Vlastní kaplanku Evu Matulovou má také Nemocnice na Bulovce. Duchovní rozhovory a mše pacientům umožňuje i Thomayerova nemocnice v Krči, Fakultní nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a Nemocnice Milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
ČTK