Jen letos se utratí o 13 miliard eur (412 miliard korun) více, než se vybere na pojistném.
Na zdravotnictví padne devět procent HDP, hned po Německu největší suma v Evropě.
Raffarinův kabinet proto prosadil úspornou kúru: ta by měla zaručit, že služby se udrží na vysoké úrovni, ale nebude se už dále plýtvat.
Každý člověk si tak musí vybrat jednoho osobního praktického lékaře. Teprve on ho bude moci poslat ke specialistovi. Přímý přístup budou mít lidé jen ke gynekologům a dětským lékařům.
Kdo se rozhodne praktického lékaře obejít a zamíří přímo například k ortopedovi, bude si muset připlatit.
Zdarma však nebude ani návštěva u praktického lékaře. Dveře ordinace otevře symbolický poplatek jedno euro.
Reformy z řady zemí - v poslední době například ze Slovenska - však ukazují, že právě i drobný poplatek dokáže lidi motivovat, aby si rozmysleli, zda k lékaři skutečně potřebují jít.
Do dluhů však zahánějí francouzské zdravotnictví nejen návštěvy lékařů, ale i vysoké účty za léky. Ve spotřebě medikamentů jsou Francouzi druzí na světě, hned za Američany.
Zároveň začnou platit i přísnější pravidla pro nemocenskou. Francouzi si podobně jako Češi zvykli na fiktivní neschopenky. Počet prostonaných dní, podle listu Le Figaro, byl v roce 2002 o 46 procent vyšší než o pět let dříve.
Lenka Zlámalová, Hospodářské noviny