Ve Španělsku je pro eutanazii šedesát procent lékařů

9. 10. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Šest lékařů z deseti je ve Španělsku pro legalizaci eutanazie. Vyplývá to ze studie Centra pro sociologická studia. Lékaři soudí, že by veřejnost přijala úpravu zákona kladně. Jen 11,6 procenta si myslí, že by to obyvatelé odmítli...


MADRIDŠest lékařů z deseti je ve Španělsku pro legalizaci eutanazie. Vyplývá to ze studie Centra pro sociologická studia (CIS). Pro změnu v legislativě, která by umožnila nemocným požádat lékaře o pomoc při odchodu ze světa a lékaři eutanazii provést, je 59,9 procenta dotázaných lékařů.

Z toho je 41,5 procenta pro eutanazii jen u nemocných v závěrečné fázi choroby, zatímco 18,4 procenta by si přálo povolení eutanazie jak v závěrečné fázi

choroby, tak při těžké chronické nemoci.

Lékaři soudí, že by veřejnost přijala úpravu zákona kladně. Jen 11,6 procenta si myslí, že by to obyvatelé odmítli.

Legalizace eutanazie může být podle většiny dotázaných problém kvůli možnosti zneužití (57 procent), nebo kvůli ohrožení práv osob, které se ocitly v obtížné situaci (58,9 procenta).

Průzkum na objednávku španělského Senátu (horní komory parlamentu) uskutečnil CIS v dubnu a květnu loňského roku na reprezentativním vzorku 1057 lékařů.

Eutanazie ve světě

Ve většině zemí světa je myšlenka eutanazie přijímána převážně negativně, podle některých právních řádů je trestným činem. Zákonem legalizována je pouze v Nizozemsku (od dubna 2002) a v Belgii (od září 2002).

V červenci 1996 vstoupil v platnost zákon povolující eutanazii u nemocných v posledním stadiu choroby i v australském Severním teritoriu. V březnu 1997 ho však australský parlament zrušil, zákon stačily využít čtyři osoby.

Eutanazie v ČR

Léta se táhnoucí diskuse o eutanazii se možná promítne i do změny českého trestního zákona, i když rozhodně nepůjde o její legalizaci. V rekodifikaci připravované ministerstvemspravedlnosti se objevuje návrh, podle něhož by se lidem, kteří umožní ze soucitu zemřít smrtelně nemocným, snížil trest až o

polovinu dnešní sazby.

Mírnější trest, uvažuje se jeden až osm let vězení, je však podmíněn výslovným souhlasem a žádostí nemocného. Vražda je podle nyní platného zákona trestána deseti až patnácti lety vězení. Návrh je zatím pracovní verzí, která

může dojít značných změn.

ČTK

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?