PAŘÍŽ -
Žena, jíž hrozí doživotní žalář, se brání tím, že pouze ze soucitu pomohla nevyléčitelně nemocným k milosrdné smrti.
Případ třiatřicetileté Malevreové, přezdívané bývalými kolegy „anděl smrti“ či „černá vdova“, budí ve Francii velkou pozornost, neboť oživuje nekonečnou debatu o legalizaci eutanazie.
Bývalou zdravotní sestru nepodporují ani zastánci euthanásie
Malevreovou sice zpočátku bránila i Asociace pro právo důstojné smrti, nyní se však k jejímu případu stavějí zastánci eutanazie s určitým odstupem.
Před soudem se sice zpovídá ze sedmi vražd, počet jejích obětí však může být mnohem vyšší. Po zatčení v roce 1998 totiž ve vazbě vyšetřovatelům řekla, že pomohla na smrt deseti nemocným, kteří jí o to požádali.
Zároveň se přiznala, že urychlila umírání dalších dvaceti nevyléčitelně nemocných, aby zmírnila jejich utrpení. Činila tak prostřednictvím nadměrně velkých dávek utišujících látek, například morfia.
Ošetřovatelka jednala bez porady s lékaři. V řadě případů zřejmě o usmrcení pacientů rozhodovala zcela sama, bez konzultace s nemocnými. |
Když však byla Malevreová předvolána před vyšetřujícího soudce, svou původní výpověď odvolala. Přiznala se pouze ke čtyřem případům „aktivní eutanazie“.
Úmrtnost pacientů se v době jejího působení zvýšila čtyřikrát
K obvinění ze sedmi vražd přispěla svědectví příbuzných obětí, ale také vyšetřování na plicním oddělení nemocnice v Mantes-la-Jolie na pařížském předměstí, kde pracovala.
Podle dlouhodobých záznamů byla úmrtnost na oddělení v době její přítomnosti třikrát až čtyřikrát vyšší, než v době, kdy Malevreová nebyla ve službě.
Advokát příbuzných obětí Olivier Morice odmítá, aby bylo na počínání ošetřovatelky nahlíženo jako na eutanazii, byť je tato praktika ve Francii zakázána. „Je to sériová vražedkyně,“ tvrdí advokát. Právník Malevreové však namítá, že ji k usmrcení nevyléčitelně nemocných vedl soucit.
Podle psychologického posudku se nadměrně identifikovala s těžkými pacienty a jejich utrpením, následků svého počínání si přitom byla plně vědoma.
Malevreová, která je souzena na svobodě, je prvním francouzským zdravotníkem, postaveným ve Francii před soud za pomáhání pacientům na smrt. Proces se ženou, která musela z nemocnice odejít a pracuje jako sekretářka, by měl skončit 31. ledna.
Soud s Malevreovou je ve Francii dalším příspěvkem k debatě o legalizaci eutanazie. Tu v posledních měsících přiživila svou sebevraždou matka expremiéra Lionela Jospina, veřejná zastánkyně práva důstojné smrti, i zcela ochrnutý mladík, který se kvůli uzákonění práva na smrt obrátil na prezidenta Jacquesa Chiraka.
Ministr zdravotnictví Jean-François Mattei však povolení eutanazie odmítá.
ČTK