Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) při otevření centra řekl, že jde o velmi důležitou a unikátní infrastrukturu, která je vlajkovou lodí. „Bylo do ní investováno mnoho peněz, a proto také naše očekávání jsou velmi velká,“ uvedl. Podle ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) Biocev představuje důstojné podmínky pro vědu a vědce do budoucna.
V centru funguje pět vědeckých programů. „Přidaná hodnota Biocevu je v tom, že ty programy spolu nesmírně úzce kooperují, jsou provázané,“ řekl dnes ČTK ředitel centra Pavel Martásek. Vědci se zabývají například vývojem nových léčiv, zlepšením diagnostiky chorob, programy se zaměřují i na strukturální biologii, biochemii parazitů, virologii a podobně.
Práce na programech mohly díky povolení od EU začít ještě před nastěhováním do vesteckého areálu. „Už máme přes 320 publikací, které jsou dedikovány Biocevu,“ uvedl Martásek. Vědci přinesli například nové poznatky týkající se vakcín, vývoje zubu nebo rakoviny. Martásek ocenil, že výzkumníci jsou ve Vestci pod jednou střechou a jsou ve stálém kontaktu. Jde o jakési „fórum vědy“, o problémech se diskutuje třeba i v kantýně. „To si řada lidí neuvědomuje, kolik věcí se probere u oběda nebo u kávy,“ podotkl Martásek.
Biocev zaměstnává 397 pracovníků, z toho přibližně dvě třetiny tvoří vědci, a to nejen z ČR, ale i ze zahraničí. Rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáša Zima věří, že zahraniční výzkumníci budou obohacovat nejen Biocev, ale i další pracoviště Akademie věd a vysokých škol. „Výhled je, že v roce 2020 bychom zde měli mít 400 vědeckých pracovníků a 200 studentů a technického personálu,“ uvedl Martásek.
Biocev je jedním z velkých vědeckých projektů, takzvaných center excelence. Patří mezi ně například i nedaleký superlaser ELI v Dolních Břežanech u Prahy. Původně se v případě Biocevu počítalo s rozpočtem zhruba o miliardu vyšším, musel být ale zredukován. Nepostavilo se proto jedno křídlo budovy. Pokud by se peníze v budoucnu našly, je možné centrum podle Martáska ještě budovu dostavět.