Privatizace začala v roce 1992 u ambulancí - v ČR stoupl za 20 let počet nestátních zařízení z 2953 na 28 225. Státních nemocnic bylo 180 s 85 117 lůžky a tři nestátní s 289 lůžky. Na 1000 lidí bylo 8,2 lůžka a 3,1 lékaře, na jednoho lékaře 271 lidí. Na konci roku 2011 bylo z 28 450 zařízení jen 225 státních, hlavně velké nemocnice. Nemocnic bylo 189. Na jednoho lékaře bylo 226 lidí. Ve zdravotnictví pracovalo 248 217 lidí.
Na Slovensku stouply počty zařízení z 2251 v roce 1993 na 13.100 v roce 2010. Počet lůžek přitom klesl o více než čtvrtinu na 45 889. Průměrná doba nemocniční péče se zkrátila na 8,2 dne v roce 2010 z 11,6 dne v roce 1993. Ve zdravotnictví pracovalo v roce 2010 přes 108.000 lidí, z nich přes 60.000 v zařízeních spravovaných státem nebo samosprávou.
Financování zdravotnictví
Zásadní změnou prošlo v obou zemích financování. V ČR je od ledna 1992 Všeobecná zdravotní pojišťovna, vznikly tři desítky pojišťoven, většina zanikla či se sloučila. Teď působí vedle VZP šest zdravotních pojišťoven.
V ČR celkové výdaje na zdravotnictví v prvním roce pojišťovenského systému činily 43,55 miliardy korun, na jednoho obyvatele 4221 korun. Průměrná mzda ve zdravotnictví byla 4802 koruny, lékaře 7801 korun, sestry 4545 korun. Podíl výdajů zdravotnictví na HDP se blížil sedmi procentům.
Do roku 2011 stouply v ČR výdaje více než čtyřnásobně na 289 miliard korun, zdravotní pojišťovny vydaly 225,5 miliardy, na jednoho obyvatele 27 512 korun. Výdaje lidí za poplatky a léky tvořily 16,1 procenta, tedy 46,37 miliardy. Podíl výdajů zdravotnictví na HDP byl 7,58 procenta.
Na Slovensku financují péči hlavně tři zdravotní pojišťovny, největší je státní Všeobecná zdravotní pojišťovna. Kabinet levicového premiéra Roberta Fica chce vytvořit od roku 2014 jedinou státní pojišťovnu. Prý soukromé pojišťovny odčerpávají peníze. Vláda je chce vykoupit nebo vyvlastnit, odborníci ale upozornili na právní rizika takového kroku.
Výdaje na zdravotnictví na Slovensku podle nevládního institutu HPI loni dosáhly 5,36 miliardy eur (133,67 miliardy korun), tedy 7,7 procenta HDP. Na pojišťovny připadlo 3,6 miliardy eur (89,78 miliardy korun), přímé platby lidí tvořily 1,15 miliardy eur 28,681 miliardy korun).
Platy ve zdravotnictví
Platy ve zdravotnictví rychleji rostly v Česku, kde byl loni průměrný příjem ve státním zdravotnictví 29.188 korun, v privátním 24 740 korun. Lékaři v nemocnicích se státními tabulkami měli 57 687 korun, jinde
55 514 korun. Sestry ve státním měly 28 145 korun, v privátu 23 678 korun. Průměrná měsíční mzda v ČR byla 24 436 korun, příjmy lékařů se tak blížily jejímu 2,5 násobku, sester 1,2 násobku.
Na Slovensku průměrná mzda zdravotníků v zařízeních státu a samosprávy v roce 2009 dosáhla 870,53 eura (21 711 korun), byla o šestinu vyšší než průměrný plat v zemi. Zatímco platy lékařů byly výrazně vyšší, výdělek zdravotních sester za průměrnou mzdou zaostával.
Výdaje na léky
Statistici evidují v obou zemích trvalý růst počtu lékáren i výdajů na léky. V roce 1995 bylo v ČR 1319 lékáren, na jednu připadlo 7825 lidí, v roce 2011 bylo 2670 lékáren, na jednu 3935 lidí. V roce 2001 byly dodány léky za 31,9 miliard korun (bez marže a DPH), na jednoho obyvatele za 3122 korun. V roce 2011 za 58,9 miliardy, na jednoho obyvatele za 5614 korun.
Na Slovensku stoupl počet lékáren z 483 v roce 1993 na současných 2020. Na jednu lékárnu připadá 2663 obyvatel. V roce 2010 se spotřebovalo 158,7 milionu balení léků, což je mírný pokles proti letům předchozím.