TISKOVÁ ZPRÁVA 1. LF UK
„Ověřili jsme, že u nemocných, kteří léčbu na čas přeruší, se nemoc chová stejně jako u těch, kteří v léčení pokračují. Je to zásadní objev, protože jsme dosud nevěděli, zda se během této pauzy v podávání léků nádor znovu nezvětší,“ uvedl hlavní řešitel projektu přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D. Závěry této studie lze podle něj ihned aplikovat v klinické praxi. Výsledky vědci publikovali v prestižním časopisu European Urology.
Česká republika zaujímá první místo na světě jak ve výskytu zhoubného nádoru ledvin, tak i v úmrtnosti na toto onemocnění. Podle posledních údajů je ročně zjištěno u více než 3000 lidí.
„V současné době jde o nejrozsáhlejší světovou práci zabývající se touto otázkou. Využití jejích závěrů v praxi může mít nejen pozitivní vliv na kvalitu života pacienta, ale také přinést do zdravotnického systému nemalé úspory,“ řekl děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.
Při biologické, tedy cílené léčbě nádorů se nemocným podávají léky blokující určité buněčné dráhy důležité pro růst a množení nádorových buněk. Až na velmi málo výjimek však tento postup nevede k úplnému uzdravení pacientů, nýbrž pouze k zastavení růstu nebo zmenšení nádorových ložisek. Proto je nutné v léčbě pokračovat dlouhodobě. „Biologická léčba nádorů ledvin, jíž se věnujeme, je však spojena s častými nežádoucími účinky, jako jsou průjmy, vyrážka či nechutenství. Dlouhodobé podávání těchto léků tedy výrazně snižuje kvalitu života nemocných,“ uvedl doc. Büchler. Navíc je léčba drahá – představuje 80 až 100.000 korun měsíčně na jednoho pacienta.
Tým měl k dispozici jednu z největších světových databází pacientů s nádory ledvin léčených biologickou léčbou – českou databázi RENIS. Vědci vycházeli z anonymizovaných údajů o více než 2800 pacientech léčených cílenou léčbou pro zhoubný ledvinový nádor s metastázami. Zjistili, že zhruba u stovky nemocných nádor během léčby úplně vymizel, přičemž polovina z nich patřila do skupiny pacientů, kteří léčbu přerušili. Průměrná délka přestávky v léčbě přesáhla dva roky.
Doc. Büchler uvedl, že nyní probíhají jednání o optimální léčbě pacientů v případě, že by se nemoc po pauze v léčení vrátila. „Naším cílem je vyjednat opětovnou úhradu léku, který tak dobře zabral na začátku léčby, a to je v současnosti často problém,“ dodal.