„Prokázali jsme, že pod vlivem sulfanu se ve vajíčku urychleně aktivují hned dva enzymy, které jsou klíčové pro zrání vajíček,“ uvedl vedoucí týmu Jan Nevoral z ČZU. Vajíčka dozrálá v nízkých koncentracích tohoto plynu navíc s vyšší účinností zahajují embryonální vývoj.
Vajíčka dozrálá v laboratorních podmínkách nedosahují stejných parametrů jako ta, která dozrávají v přirozeném prostředí. Vědci zatím marně zkoumají, jaké faktory specifické pro prostředí vaječníku za tím stojí. „Na základě našich výzkumů jsme došli k závěru, že jednou z chybějících látek mohou být velmi malá množství sulfanu, který v těchto koncentracích už není jedovatý,“ doplnil Nevoral.
Zrání vajíček v laboratorním prostředí se používá nejen u umělého oplodnění, ale také při nejrůznějších biotechnologiích u hospodářských zvířat. Vědci roli sulfanu zkoumali na vajíčkách prasat, která zrají podobně jako lidská.
Zkoumání regulační funkce, jakou molekuly plynu sehrávají v buňkách, má poměrně krátkou historii. Průlomový byl objev funkce oxidu dusného při řízení průsvitu cév, za který v roce 1998 dostala trojice amerických vědců Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.