PAŘÍŽ/INDIANAPOLIS - a fragmentů genů, chystají se podle tiskových agentur badatelé oznámit ve čtvrtek v internetovém vydání britského vědeckého magazínu Nature.
Nově dešifrovaný chromozom je dosud nejdelší sekvencí lidského genomu, zřetelně větší než tři předcházející rozluštěné chromozomy 20, 21 a 22.
Ve své zprávě to zdůrazňuje téměř stočlenný tým badatelů z francouzského centra Genoscope, Institutu systémové biologie v americkém Seattlu a Washington University School of Medicine v Saint Louis.
Chromozóm je tvořen 87 410 661 páry nukleotidů, tedy hlavních stavebních prvků, které tvoří kyselinu deoxyribonukleovou (DNK) v lidském těle.
Naděje v boji proti Alzheimerově chorobě
Mezi více než tisícovkou genů chromozomu 14 objevili vědci přes 60 takových, které by mohly vyvolávat geneticky podmíněné nemoci včetně rané formy Alzheimerovy choroby, spastické paraplegie nebo dědičných vad zraku a sluchu.
Mezinárodní tým vědců oznámil zmapování prvního náčrtu celého lidského genetického kódu už v červnu 2000. Podle odborníků šlo o jeden z největších vědeckých počinů lidstva, jehož význam lze srovnat s rozštěpením atomu, přistáním člověka na Měsíci nebo vynálezem počítače.
Experti nicméně hned od počátku upozorňovali, že pravděpodobně potrvá ještě další desetiletí, než plně pochopí informace obsažené v lidském genomu.
Mezinárodní konsorcium Projet Genome Humain poté přistoupilo k „dokončovacím“ pracím, vysoce přesnému výzkumu zaměřenému na lepší pochopení role genů ve vyvolávání nemocí.
ČTK