Výzkumný tým vedený Leslie Vosshallovou, profesorkou na Rokefellerově univerzitě a vedoucí laboratoře neurogenetiky, se pokusil zjistit, proč někteří lidé přitahují komáry více a jiní zase méně. Výsledky studie pak byly zveřejněny v časopise Cell.
Podle CNN výzkum probíhal tak, že v průběhu tří let výzkumníci požádali skupinu 64 dobrovolníků, aby nosili nylonové punčochy na pažích šest hodin denně po dobu několika dní. Maria De Obaldia, první autorka studie a bývalá postdoktorandka na Rockefellerově univerzitě, vytvořila test olfaktometru se dvěma volbami – komoru z akrylového skla, do které vědci vložili dvě punčochy. Vědecký tým pak vpustil do komory tropické komáry (odborně zvané Aedes aegypti) a pozoroval, která punčocha je přitahuje více.
Tento test umožnil vědcům rozdělit účastníky studie na „magnety proti komárům“, jejichž punčochy přitahovaly mnoho komárů, a „nízké atraktory“, což byli lidé, kteří se zdáli být pro létající hmyz méně lákaví. Vědci následně zkoumali kůži „komářích magnetů“ a objevili 50 molekulárních sloučenin, které byly u těchto lidí vyšší než u ostatních.
„Neměli jsme žádné předem vytvořené představy o tom, co najdeme,“ řekla CNN Voshallová, která je také vedoucí pracovnicí Lékařského institutu Howarda Hughese. Jeden rozdíl byl ale obzvláštně výrazný. „Komáří magnety“ měly vyšší obsah karboxylových kyselin než „nízké atraktory“. Karboxylové kyseliny se nacházejí v kožním mazu, olejovité látce, která vytváří kožní bariéru a pomáhá udržovat pokožku hydratovanou.
„Karboxylové kyseliny jsou velké molekuly,“ vysvětlila Voshallová a dodala, že samy o sobě nemají silný pach. Prospěšné bakterie nacházející se na kůži však „přežvykují“ tyto kyseliny, což vytváří charakteristický pach lidí. To může být právě to, co podle Voshallové komáry přitahuje.
Roli hraje odér z kožních sekretů
Aby toho nebylo málo, jeden z účastníků studie identifikovaný pouze jako Subjekt 33 byl pro komáry „královna plesu“. To znamená, že punčochy této osoby byly pro komáry 100krát atraktivnější než punčochy nejméně atraktivních účastníků.
„Zdálo se, že úroveň lidské přitažlivosti u účastníků, kteří byli sledováni během tříletého období, pro komáry zůstala v průběhu celé studie poměrně neměnná,“ uvedla Voshallová. Subjekt 33 například nikdy neměl den volna, kdy by pro komáry nebyl nejpřitažlivějším člověkem, což může být pro „magnety na komáry“ špatná zpráva.
Pokud jde o tropické komáry, samičky dávají přednost využití lidské krve k podpoře produkce vajíček, což zvyšuje naléhavost pátrání po lidech, ze kterých by mohly být živeny. Tito miniaturní predátoři přitom používají nejrůznější mechanismy k identifikaci a výběru lidí, které pokoušou.
Karboxylové kyseliny jsou pouze jedním kouskem skládačky při objasnění toho, jak si tento otravný hmyz může vybírat svůj cíl. Tělesné teplo a oxid uhličitý, které uvolňujeme během dýchání, komáry také přitahují.
Vědci ale stále nevědí, proč se zdá, že právě karboxylové kyseliny přitahují komáry tak silně. Dalším krokem by však mohlo být prozkoumání účinků redukce karboxylových kyselin na kůži.
„Přirozené zvlhčovače pokožky nemůžete úplně odstranit, to by bylo pro její zdraví škodlivé,“ zmínila Voshallová. Dále však uvedla, že některé dermatologické produkty by mohly být schopny minimalizovat hladiny karboxylových kyselin a snížit množství kousnutí od komárů.
Každé kousnutí těchto komárů totiž vystavuje lidi ohrožení na zdraví. Tropičtí komáři jsou přenašeči nebezpečných nemocí, jako je žlutá zimnice, dengue a zika. Lidé, kteří jsou pro komáry magnety, mohou být s větší pravděpodobností těmito viry infikováni.
Komáři se vyvinuli k lovu pachem
Mathew DeGennaro, docent na Floridské mezinárodní univerzitě, který se specializuje na neurogenetiku komárů, řekl, že výsledky studie pomáhají odpovědět na přetrvávající otázky ohledně toho, jaké faktory způsobují, že komáři některé lidi upřednostňují před ostatními.
„Provedená studie jasně ukazuje, že tyto kyseliny jsou důležité,“ prohlásil. Nyní je zajímavé to, jak komáři tyto látky vnímají, protože tyto chemikálie jsou velmi těžké a je náročné cítit je na dálku. Může to být tím, že jsou pozměněny kožním mikrobiomem, a to pak způsobí určitý druh zápachu. Nebo se může stát, že jiné faktory v prostředí tyto chemikálie částečně rozloží, takže je komáři snáze odhalí.
„Výsledky studie jsou zároveň opravdu skvělým příkladem toho, jak má hmyz dobře vyvinutý čich,“ dodal DeGennaro. Tento hmyz se totiž vyvinul, aby nás lovil. Pro DeGennara je pak stálá síla atraktivity určitých lidí jedním z nejzajímavějších aspektů výzkumu.
„Nevěděli jsme, že u některých lidí existují velmi stabilní preference komárů,“ řekl. „Mohlo by to naznačovat, že kožní mikrobiom je v tomto směru také důležitý, i když nebyl předmětem výzkumu.“
Další studie by měla prozkoumat mikrobiom lidské kůže, aby bylo jasnější, proč jsou komáři přitahováni některými sloučeninami více a jinými méně. To by mohlo vést k vývoji produktů, které snižují počet komářích kousnutí a brání šíření nemocí. „Myslím, že pokud pochopíme, proč komáři nachází své hostitele, můžeme vyvinout nové repelenty, které zabrání komárům tyto chemikálie vnímat,“ uvedl DeGennaro.
Zdroj: edition.cnn.com, cell.com