Invazivní mykotické infekce jsou způsobeny různými druhy tzv. mikroskopických hub. Patří mezi ně kvasinky nebo plísně. „Kvasinky jsou přítomny buď na našem těle, anebo jsou jeho součástí jako přirozená součást mikroflóry, zejména pak na sliznicích. Plísně se rovněž vyskytují všude kolem nás. Spory plísní běžně vdechujeme a náš organismus se jich zbavuje přirozenými imunitními mechanismy. Některé druhy mikroskopických hub však mohou vyvolávat u lidí infekce, zejména pokud je imunitní systém oslaben. Kvasinky nejčastěji způsobují systémové infekce a v případě plísní bývá postižena hlavně dýchací soustava,“ vysvětluje vedoucí sekce oportunních infekcí Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno Martina Lengerová.
Infekce podle jejích slov ohrožují zejména nemocné s oslabeným imunitním systémem, s vrozenými poruchami imunity, pacienty postižené nádorovým onemocněním, především nemocné s leukemií a s AIDS. „Hrozí u nich závažné formy mykotických infekcí spojené s rychlým rozšířením nákazy do různých částí organismu. Postižen může být mozek, játra a další vnitřní orgány. Takové infekce jsou pak spojeny s vysokou úmrtností,“ upozorňuje magistra Lengerová.
Rychlá a levná metoda
„Chtěli jsme vymyslet metodu, která bude schopna pokrýt širší spektrum mykotických patogenů, včetně těch vzácných. Zároveň však bylo nutné, aby byla metoda rychlá a levná. To jsou totiž základní předpoklady pro její použití v rutinní diagnostické laboratoři. Výhodou naší nové metody je téměř univerzální detekce DNA kvasinek a plísní v klinických vzorcích. Pokud je DNA ve vzorku přítomna, detekujeme ji pomocí tzv. polymerázové řetězové reakce (PCR - pozn. red.). O jaký druh se jedná, nám prozradí jednoduchá analýza, která je založena na detekci drobných rozdílů v DNA sekvenci, jež je pro každý druh unikátní. Výsledek je možno teoreticky získat asi během čtyř hodin, v běžném provozu pak reálně do druhého dne,“ popisuje metodu Martina Lengerová.
Jakákoliv prodleva zahájení cílené léčby antimykotiky způsobuje výrazné zvýšení úmrtnosti na tyto infekce. Rychlá detekce DNA patogenních kvasinek a plísní je tedy důležitým kamínkem do mozaiky, která spolu s výsledky dalších vyšetření (např. radiologie a zejména sérologických diagnostických metod) umožní lékařům stanovení diagnózy a zahájení účinné léčby. A kromě kultivace, jež má však u onkologických nemocných malou citlivost, jsou molekulárněbiologické metody jedinou možností, jak rozpoznat skutečného původce infekce až na úroveň druhu.
Pozor na toxicitu a náklady
K léčbě mykotických infekcí se běžně používají antimykotika. U nejrizikovějších skupin pacientů jsou léky podávány preventivně, tzv. profylaktická terapie, v období největšího rizika vzniku invazivních mykotických infekcí. V této době účinně chrání pacienty před původci nejčastějších mykotických infekcí. „Často ale není možné podávat léky dlouhodobě. Je nutné zohlednit jejich případnou toxicitu a také náklady na léčbu. Dalším rizikem preventivního podávání léků je vznik infekcí způsobených jinými druhy kvasinek nebo plísněmi, které jsou vůči lékům rezistentní. Častěji je proto volena strategie, kdy jsou rizikoví pacienti pečlivě sledováni a pravidelně testováni vhodnými diagnostickými metodami, které umožní odhalení počínající infekce,“ říká magistra Lengerová.
Příznaky jsou podle ní často velmi nenápadné a zpočátku nelze odlišit mykotické infekce od jiných onemocnění. Tradiční metody, jako je kultivace, jsou u onkologických nemocných málo citlivé, protože jsou pozitivní až v pokročilých stadiích nákazy. Navíc jsou pomalé, neboť si žádají několik dní až týdnů diagnózy. Histologické metody pak vyžadují získání vzorku tkáně z postižených míst, což často není možné kvůli komplikacím spojeným s odběrem materiálu. V této fázi onemocnění odhalí infekci jen velmi citlivé sérologické a molekulárněbiologické diagnostické metody.
Chytré propojení poznatků
Problematice diagnostiky mykotických infekcí – pomocí molekulárněbiologických a sérologických metod – v rámci různých grantových projektů se brněnští vědci aktivně věnují již od roku 2005. Zavedli do praxe metody pro detekci nejčastějších původců mykotických infekcí – plísní rodu Aspergillus a mukormycet. Úzce při tom spolupracovali s kolegy z Oddělení klinické mikrobiologie a především s lékaři Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno.
„Práce na návrhu nové metody a její testování na reálných klinických vzorcích trvaly asi dva roky. V současnosti je metoda rutinně používána zhruba rok. Postup je chráněn užitným vzorem. Patentování neplánujeme, neboť je nutné mít vysoce inovativní techniky. Naše metoda je spíše chytrým propojením známých poznatků do funkčního řešení,“ uzavírá Martina Langerová.
**
Vylepšená diagnostika leukemie Odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně prosadili důležitá mezinárodní doporučení pro postupy při určování prognózy chronické lymfocytární leukemie. Dříve používané diagnostické metody nebyly zcela přesné. U některých pacientů proto nemohla být špatná prognóza onemocnění včas předpovězena. Doporučení objasňují význam a způsob analýzy mutací antionkogenu TP53, který je důležitý pro ochranu buněk před jejich změnou v buňky nádorové. Lékaři se při diagnostice soustředili pouze na ztrátu krátkého raménka chromozomu 17, kde se gen nachází. Proto se často nezohledňoval fakt, že také mutace genu TP53 může být typická pro pacienty s chronickou lymfocitární leukemií, kteří špatně reagují na terapii. Nemocní s některými typy mutací daného genu přitom mívají vůbec nejhorší prognózu onemocnění. Léčba těchto pacientů proto mnohdy nebyla optimální. Brněnští vědci iniciovali vznik celoevropské výzkumné skupiny, která tato zjištění potvrdila. S experty z Německa, Velké Británie i dalších zemí poté vypracovali doporučení pro lékaře. V nich popsali, kdy a jakými metodami lze analyzovat mutace v genu TP53. Práce vznikla ve spolupráci s evropskou leukemickou společností European Leukemia Net a její pracovní skupinou ERIC (European Research Initiative on CLL), která sdružuje zástupce více než dvaceti zemí, včetně USA. Výsledky odborníci z Masarykovy univerzity společně s dalšími evropskými exporty publikovali v prestižním časopise Leukemia. Kliniky po celém světě tak dostaly jasný návod, jak chronickou lymfocytární leukemii vyšetřovat, jak definovat podskupinu pacientů s nejhorší prognózou a jakou léčbu nasadit. Tým odborníků z Interní hematoonkologické kliniky Lékařské fakulty a vědeckého střediska CEITEC MU před časem zaznamenal ještě další úspěch, když jeho člen Marek Mráz popsal jeden z významných faktorů, které ovlivňují vznik a vývoj chronické lymfocytární leukemie. Práce, kterou publikoval v časopise Blood, je věnována genu mikroRNA-650, jehož přítomnost nebo zvýšená hladina je spojena s lepší prognózou pacientů a souvisí i s rozvojem onemocnění.
(maj)
Mgr. Martina Lengerová, Ph. D.