Informovala o tom agentura Reuters.
Belgičtí, američtí a australští vědci se snažili co nejpřesněji určit dobu, kdy se první člověk nakazil virem HIV-2. Využili k tomu srovnání s virem SIV (simian immunodeficiency virus), který postihuje vyšší primáty. Zatímco typ HIV-1 je zřejmě příbuzným kmenem viru SIV, kterým jsou infikováni šimpanzi, virus typu HIV-2 má svého předchůdce pravděpodobně v kmenu SIV, který postihuje opice mangabeje (druh Cercocebus atys, blízcí příbuzní makaků z čeledi kočkodanovitých).
Související odkazy: Proceedings of the National Academy of Sciences: Tracing the origin and history of the HIV-2 epidemic |
Výzkumníci analyzovali vzorky viru HIV-2 u lidí a srovnali je se vzorky SIV z mangabejů a ostatních opic, které se od mangabejů virem SIV také nakazili. Na základě výsledků srovnávací analýzy vědci odhadnuli, že virus typu HIV-2 subtypu A se poprvé přenesl na člověka v období kolem roku 1940 a subtypu B kolem roku 1945.
Jedna z autorek studie, doktorka Anne-Mieke Vandamme z Katolické univerzity v belgickém Leuvenu, uvedla, že virus HIV-2 se na člověka přenesl zřejmě právě z mangabejů (pravděpodobný je přenos z opičího masa).
Zdá se, že buňky mangabejů dokáží regulovat replikaci viru SIV. Přestože jím jsou jedinci infikováni, hladina viru v krvi bývá velmi nízká a opice vypadají zdravě. |
Následnou epidemii nákazy HIV-2 pak asi urychlila válka západoafrického regionu za nezávislot na Portugalsku, která probíhala v letech 1963-1974. Autoři uvádějí, že se tak nejspíš stalo používáním nesterilních injekčních stříkaček v nemocnicích.
Mangabejové (Cercocebus atys) jsou zajímaví tím, že přestože jsou jedinci infikováni virem SIV, nezpůsobuje jim infekce po dlouhou dobu žádné závažné problémy - hladina viru v krvi bývá velmi nízká a opice vypadají zdravě. Vědci nyní studují imunitní systém mangabejů a snaží se zjistit, jaký mechanismus udržuje nízký titr viru v jejich krvi. Zdá se, že buňky mangabejů dokáží regulovat samotnou replikaci viru.
(mka)(ivb), www.Zdravi.Euro.cz