Mitochondrie jsou drobné útvary, vlastně jakési „elektrárny“, které mají na starosti reakce sloužící k výživě buněk. Jejich porucha souvisí se vznikem některých nemocí.
Buňka po tomto nekrvavém zásahu dál plnila všechny své životně důležité funkce.
Superpřesná operace, kterou její tvůrci nazvali nanochirurgickou, se uskutečnila vůbec poprvé v historii. Informoval o tom britský vědecký časopis Nature.
Vědci představili svůj postup na odborné konferenci o optice v Arizoně. Zajímavé je, že novinku vyvinuli jako součást technologie při hledání dokonalejšího prostředí, které by sloužilo k lepšímu skladování informací v miniaturních bublinkách ve skle.
Mazerův spolupracovník Donald Ingber popsal nanochirurgický postup takto: „Laser generuje teplotu blízkou teplotě Slunce, ale pouze na trilióntinu sekundy. Sílu jeho intenzívního účinku lze porovnat s mávnutím křídel komára. Pro buňku je to úplně bezpečné.“
Podle biofyzika Paula Wisemana z McGillovy univerzity v Montrealu jde o fantastický nápad, protože nanochirurgie se může stát též vynikajícím nástrojem k dalšímu zkoumání toho, jak vlastně buňka funguje.
Vždyť dnes už je zjevné, že jediná buňka, nesoucí celý lidský genom, si zasluhuje obzvláštní pozornost a péči, jak ukazuje genetický mechanismus vzniku mnoha chorob včetně nádorových.
| Účinek laseru se soustřeďuje dovnitř buňky jen na vybranou část, přičemž povrchová tuková membrána zůstává nepoškozena. Předcházející laserové nebo magnetové technologie nebyly tak přesné. |
Nanochirurgie umožní bezbolestně proniknout nejen do jediné buňky, ale také do celých organismů. Harvardský tým prováděl úspěšné experimenty s háďátkem Caenorhabditis elegans.
Odstraněním jediného nervu výzkumníci vyřadili z činnosti čichový smysl oblíbeného laboratorního červíka. To je samozřejmě teprve první krok na dlouhé cestě. Skutečný převrat v chirurgii nastane teprve tehdy, když se lékaři naučí poškozené smysly obnovovat.
Paul Wisemann, který je perspektivami nanochirurgie nadšen, vykreslil přitažlivý, i když zřejmě dost vzdálený scénář, jak by mohl superpřesný zásah laseru pomoci při léčbě rakoviny.
Když dnes lékaři odhalí v těle zhoubný nádor, je už příliš velký pro tak jemnou operaci. Neustálé zdokonalování zobrazovacích metod však přináší naději, že možná jednoho dne lékaři dokážou najít v obrovské mase buněk těla právě tu první odrodilou, v níž i přes všechny ochranné mechanismy už začalo nekontrolovatelné dělení. Taková buňka by byla pro nanochirurgy lákavým terčem.
Michal Ač, Hospodářské noviny, 6.11.2003