Bolestivé vjemy sice člověka chrání před poškozením, ale zároveň mu znepříjemňují život. Proto se lidé odjakživa snažili si od bolesti pomoci.
Pouze badatelé ve Fyziologickém ústavu v České republice studují čidla neboli receptory bolesti v buněčných membránách na molekulární úrovni.
Tým doktorky Vlachové Kromě kromě působení kafru na receptory bolesti objevil, že tato látka zpevňuje buněčnou membránu, v níž jsou receptory bolesti uloženy. I tato změna vede podle vědců k poklesu signálů bolesti.
Nové poznatky o molekulových příčinách vzniku bolesti usnadní podle Vlachové přípravu nových analgetik bez škodlivých vedlejších účinků a umožní lepší porozumění účinkům látek, které se nyní k tlumení bolesti používají.
Anestetika v poslední době změnila operace na téměř bezbolestné úkony. Inhalační a nitrožilní likvidují bolest na úrovni mozkových center a lokální anestetika typu novokainu brání vzniku a vedení impulzů bolesti v periferních nervech.
Vedlejším účinkem je ale silná pooperační bolest, když tkáně „přijdou k sobě“ nebo když se pacient probudí z narkózy. Je potřeba „zavřít kanálky“, jimiž bolest „proudí do mozku“. A to je právě příležitost pro nová analgetika.