PRAHA - Gen nesmrtelnosti neexistuje, říkají molekulární genetici na celém světě. Existují však geny, které ovlivňují délku života. Je jich mnoho a až jejich vzájemná souhra vede k tomu, že někteří jedinci se dožívají delšího věku než jiní.
Účinně ovlivňovat délku života lze v současné době jedině správnou životosprávou, říká ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Pačes.
„Jeden gen nesmrtelnosti nebo gen zpomaleného stárnutí neexistuje,“ řekl Pačes.
Čeští vědci se však v nedávné době podíleli na světovém výzkumu genu KLOTHO. Jde o gen, který Pačas označil jako gen stárnutí. Gen kóduje určitou funkční molekulu, přestože je mutován, molekula se spolupodílí na rychlejším nebo pomalejším stárnutí organismu.
Délka života každého jedince je geneticky dána. Buňky jsou naprogramované ke své smrti, což vede k tomu, že k smrti jsou předurčeny i celé organismy, vysvětlil Pačas.
Oddalovat smrt je dnes možné pouze dodržováním správného stylu života. Do budoucna však vědci počítají s tím, že budou znát strukturu jednotlivých genů a v součinnosti se správnou životosprávou budou moci účinky některých genů eliminovat, dodal.
Ve světě se už dnes provádějí výzkumy s cílem ovlivňovat a měnit geny. Britští lékaři přišli nedávno s metodou genové terapie. Vadný gen by při ní mohl být nahrazen genem plně funkčním. Tím by se mohlo předcházet vzniku mnoha onemocnění.
Podle Pačase je však tato představa genové terapie stále otázkou několika desítek let. „Vize, že budeme upravovat celé lidstvo, aby se například změnila jeho agresivita a nebyly války nebo aby se zvýšila inteligence celé populace, to je skutečně stále ještě v oblasti science fiction,“ uvedl Pačas.
Užití nové metody genových transplantací pomocí mikrobublinek a ultrazvuku, jak ji představili Britové, je pro pacienty předčasné, míní Milan Macek mladší z ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Moderní genetika má svůj počátek v českých zemích. Johann Gregor Mendel (1822 až 1884), zakladatel moderní genetiky, byl opatem augustiniánského kláštera v Brně. Jeho průkopnická práce v oblasti objasnění zákonů dědičnosti byla poprvé publikována v roce 1865.
ČTK