Jejich výhodou je protizánětlivý účinek a schopnost zajistit rychlejší a kvalitnější obnovu poškozené kůže, řekli lékaři novinářům.
„Podobný léčebný postup nebyl v České republice zatím využíván a jeho zavedení přispěje ke zkvalitnění lékařské péče,“ uvedl vedoucí Univerzitního centra buněčné imunoterapie Jaroslav Michálek.
Mezenchymální kmenové buňky vznikají v kostní dřeni. Vědci je ale získávají z tukové tkáně.
Zdrojem tuku jsou například liposukce. Po náležitých úpravách kmenové buňky údajně pomáhají obnovit prokrvení poškozených tkání, mírní zánět a imunitní reakci těla.
K izolaci buněk se používá speciální centrifuga, kultivují se ve sterilních vacích. K nákupu potřebného vybavení přispěje mimo jiné také dar 900.000 korun od Nadace Komerční banky - Jistota, který dnes univerzita převzala.
Léčba popálenin a špatně se hojících ran je podle brněnských odborníků i v moderní medicíně problematická.
„Stále existuje riziko vzniku infekce a plastických jizev, které negativně ovlivňují kvalitu pacientova života,“ uvedl Michálek. Buňky lze podle vědců použít také na bércové vředy a chronické rány diabetiků.
S buněčnou léčbou popálenin mají brněnští lékaři zkušenosti už od roku 1991. Tehdy se začínalo s ošetřováním pomocí vypěstovaných kožních buněk, uvedl přednosta popáleninové kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Pavel Brychta. Kmenové buňky mohou představovat další pokrok.
Výzkum kmenových buněk patří k hlavním úkolům Univerzitního centra buněčné imunoterapie. Centrum se dále zaměřuje také na výzkum a vývoj protinádorových vakcín, šitých na míru pro konkrétního pacienta.