PRAHA -
V ní by zřejmě lidi opět začala vážně ohrožovat onemocnění, která objev penicilinu přesunul do kategorie snadněji léčitelných. Zhruba to dnes prostřednictvím novinářů vzkázala vědecká rada ministerstva zdravotnictví odborné a laické veřejnosti i politikům.
Vědecká rada je poradní orgán ministerstva. Její předseda Jan Dvořáček řekl, že jejím úkolem není navrhovat konkrétní legislativní opatření, ale upozorňovat na problémy.
„V některých evropských zemích je již velkým problémem léčit běžné bakteriální infekce, a to kvůli tomu, že jsou běžné bakterie na běžná antibiotika necitlivá,“ řekla po jednání vědecké rady jedna z přizvaných odbornic Vilma Marešová.
Na vině je podle ní jednak nadměrné používání antibiotik a také jejich nesprávné předepisování. „Tato fáze se může objevit i u nás a mohla by nás zavést i k tomu, že bychom se stali postantibiotickou zemí,“ varovala.
Upozornila, že někteří lékaři třeba dětem předepisují tyto léky zbytečně a nesprávně i na běžná virová onemocnění. „Zkuste si, když přijde maminka (a žádá pro své dítě antibibiotika), nedat jí to,“ vysvětlil Dvořáček tlak, kterému lékaři čelí.
Marešová vidí cestu ve vzdělávání nejen odborné, ale i ostatní veřejnosti, řada příslušných studií na toto téma už podle ní existuje nebo se rodí.
Odborníci radě také předložili projekt, který má předepisování antibiotik analyzovat. Vědecká rada bude podle ní mimo jiné sledovat, zda se na projekt našly peníze.
Byli bychom rádi, kdybychom vám do roka mohli říci, že už (z projektu) máme předběžné závěry,“ dodala Marešová. Tyto údaje podle ní po republice žádá i EU.
Spotřeba antibiotik je i v rámci Evropy dost rozdílná. „Třeba Holandsko, když to uvedu v tom obvyklém parametru, má devět definovaných denních dávek na tisíc obyvatel a den, my máme dnes asi 20 a Francie má 35,“ uvedl lékař Vlastimil Jindrák.
Závisí to podle něj i na sociálním a kulturním zázemí té které země. Z materiálu vědecké rady mimo jiné vyplývá, že nadměrné užívání antibiotik je i drahé, země na něm ročně tratí asi miliardu korun.
Vědecká rada rovněž konstatovala, že zdravotníci mají v rámci integrovaného záchranného systému nejslabší postavení. Na rozdíl od policistů a hasičů nemá záchranná zdravotní služba vlastní zákon, trpí nedostatkem peněz a technického vybavení.
ČTK