Experti pozorovali dosud neznámé funkce chromatinu, součásti chromozomu tvořené nukleovou kyselinou DNA a bílkovinami.
Vědci věří, že objev přispěje k vývoji geneticky modifikovaných organismů a nových postupů v léčbě. Výzkumníci to dnes řekli novinářům před biotechnologickou konferencí Gate2BiotechBrno.
Hlavní funkcí chromatinu je zmenšovat objem DNA, aby se vešla do jádra buňky. Navíc ovládá aktivitu genů. Vědci zjistili, že pokud naruší proces sestavování nukleové kyseliny s bílkovinou histonem, dochází ke ztrátě určitých částí genomu. Příčinu zatím neznají.
„Perspektivně, jakmile budeme znát mechanismus, budeme znát také další možnou příčinu nestability chromozomů, nestability genomu, která může souviset s různým maligním bujením nebo stárnutím,“ uvedl vedoucí Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a jeden z garantů výzkumu v CEITEC Jiří Fajkus.
Zároveň však Fajkus brzdí předčasný optimismus. „Nelze tvrdit, že jsme už nyní na stopě nějakého léku na zpomalení stárnutí nebo proti rakovině,“ řekl Fajkus.
Objev se podařil při práci s huseníčkem - oblíbenou pokusnou rostlinou molekulárních botaniků. Huseníček měl jako první rostlina kompletně přečtenou dědičnou informaci. Pro genetiky zabývající se flórou je huseníček tím, čím je myš mezi savci - ideálním pokusným organismem.
CEITEC je vědecké a výzkumné centrum, které společně připravují místní univerzity a akademická pracoviště. O budoucnosti projektu, díky kterému možná v Brně vyrostou laboratoře za 5,2 miliardy korun, se nyní rozhoduje v Bruselu. „První vyjádření komise zřejmě přijde velmi brzy. Mohlo by dojít k oficiálnímu schválení již do konce letošního roku,“ řekl ředitel projektu Tomáš Hruda.
O miliardy ze stejného zdroje usiluje také další brněnský projekt Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Již nyní se vědci v Brně zabývají například výzkumem kmenových buněk, jež by se mohly stát zdrojem obnovy poškozených orgánů a tkání - včetně například srdce postiženého infarktem.
ICRC a Fakultní nemocnice u svaté Anny spolupracují s laboratořemi Minnesotské univerzity. „Podařilo se nám společně vyvinout úplně novou technologii kmenových buněk. Dokážeme z nich vykultivovat plně hodnotný a funkční srdeční sval, který je schopen se kontrahovat a přenášet vzruchy. Samozřejmě výzkum je teprve na počátku, ale je to velká naděje pro mnoho pacientů,“ uvedl vedoucí lékař ICRC Tomáš Kára.