Novinářům to řekl jeho parazitolog Libor Grubhoffer na setkání zástupců jednotlivých pracovišť, které se uskutečnilo v Českém Krumlově.
„Smyslem je vyvinout vakcínu, která bude chránit ne jen před zakousnutím klíštěte, ale také před klíšťovou encefalitidou, boreliozou a onemocněním babesióza,“ řekl Grubhoffer. Dodal, že projekt začal v roce 2013 a potrvá pět let.
Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, není známá, léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují teploty s charakteristickými příznaky - únavou, bolestmi hlavy, svalstva a malátností. Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U řady pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.
Borelióza je podle lékařů méně závažnou nemocí, může však způsobit potíže s klouby nebo se srdcem.
Dnešní setkání v Českém Krumlově je pravidelným mítinkem zúčastněných vědců. Opakuje se jednou ročně. „Držíme se harmonogramu a zatím se nám daří splňovat jednotlivé kroky tak, jsme si je stanovili. V Českém Krumlově jsme intenzivně jednali o dílčích a konkrétních úkolech, které mají jednotlivé skupiny výzkumného konsorcia na starosti,“ uvedl Grubhoffer.
Podle něj se dá výzkum přirovnat k řešení matematické úlohy. „Doslova to znamená najít společného jmenovatele mezi geny a jimi kódovanými bílkovinami,“ řekl Grubhoffer, jenž je zároveň rektorem Jihočeské univerzity.
Vědci se na pracovišti v Českých Budějovicích věnují výzkumu klíšťat více než 30 let. Nejprve se na problematiku zaměřil samostatný parazitologický ústav, jenž se později stal součástí biologického centra. Jedná se o jedno z pěti nejlepších pracovišť zaměřených na výzkum klíšťat na světě. Sám Grubhoffer se této problematice věnuje od poloviny 80. let 20. století.