Problémem léčby AIDS je existence buněk, které v sobě ukrývají „spící“ virus HIV. I když se pacient léčí antiretrovirálními přípravky a v jeho krvi se virus nevyskytuje, jsou tyto buňky dál latentním nebezpečím, že choroba opět propukne.
Výzkumníci se proto zaměřili na součást imunitního systému, tzv. T-buňky a jejich variantu, již nazvali „paměťové usnadňovače“.
| SOUVIEJÍCÍ ODKAZY: |
|---|
Právě tento typ je totiž schopen navést ostatní složky obranného systému k útoku proti nebezpečným virům a bakteriím, které pronikly do organismu. Současně však v sobě často ukrývá virus HIV.
Vědci na blíže nespecifikované protilátky navěsili molekulu pruce jedovatého ricinu. Z odebrané krve pacientů, která podle běžných zkoušek již neobsahovala zhoubný virus, oddělili T-buňky a vystavili je působení upravené protilátky.
„Metoda je příliš velkým rizikem“
Výsledkem pokusu bylo výrazné snížení počtu těchto potenciálně nebezpečných buněk s virem a tím odvrácení nebo alespoň oddálení možnosti opětovného propuknutí akutní fáze nemoci. V praxi by to znamenalo naději na prodloužení života u lidí, nakažených virem HIV.
Výzva k rozšíření těchto pokusů na další pracoviště, se kterou se texaský tým obrátil na účastníky vědecké konference v Seattlu, však velký ohlas nevzbudila.
„Asi 95 procent T-buněk je mimo krev, mimo oběhový systém,“ namítla Frances Gotchová z londýnské Imperial College. Imunotoxin by podle ní musel umět zasáhnout i hostitelské buňky v lymfatické soustavě a použití ricinu považuje v tomto ohledu za krajně rizikové.
„Ještě není čas na testy na lidech, výzkum by se měl dříve omezit na pokusy s primáty,“ dodala.
Právo