Volný zároveň pracuje v centru klinického výzkumu nemocnice. Za své poznatky získal v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce v širším podunajském regionu. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. V ČR mozkovou mrtvici ročně prodělá asi 42.000 lidí, z toho asi 12.000 jejím následkům podlehne. Medicína disponuje efektivní léčbou, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Volný se zaměřil na moderní metody zobrazení mozku a možnosti intervenční léčby, která spočívá v odstranění uzávěru z mozkové tepny pomocí katétru. Uzávěra tepny nastává při mrtvici. Katétr je lékařský nástroj, zpravidla je to trubička nebo hadička. „Zaměřili jsme se například na přínos nové metody CT angiografie a takzvané multifázické CT angiografie, tedy metody zobrazující cévy vedoucí do mozku. Chtěli jsme zjistit, zda je přesnější v odhalení uzávěrů mozkových tepen,“ uvedl Volný.
Testoval to s lékaři, neurology a radiology v různých úrovních zkušeností. „Výsledky ukázaly, že pomocí této metody zobrazení jsou i mladší lékaři s nižší úrovní zkušeností schopní lépe odhalit uzávěr mozkové tepny, a tím zpřesnit diagnostiku,“ uvedl Volný.
Podle Veselé to znamená, že pokud člověk prodělá mozkovou mrtvici, může ji pomocí metody snadněji odhalit i lékař, který se běžně nezabývá mozkem. Na základě včasného odhalení pak pacienta pošle k odborníkům. „Čím dříve se pacient laicky řečeno dostane k pročištění ucpané tepny, aby se mozek znovu zásobil krví, tím menší bude mít následky nebo téměř žádné. Pacienti po mrtvici mívají totiž problémy třeba s hybností rukou a nohou nebo s řečí,“ uvedla Veselá.
poznámka