MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ TOMÁŠ JULÍNEK PO JEDNÁNÍ ÚS:
Co říkáte na odložení nálezu v tak zásadní věci na neurčito?
Jsem překvapen a samozřejmě rozhodnutí respektuji. Doufám, že neurčito znamená, že někdy se dozvíme rozhodnutí Ústavního soudu.
Jak jste se cítil jako ministr před Ústavním soudem?
Osobně takovou zkušenost nemám ani z civilních soudů, bylo to pro mě novum. Uvítal jsem to jako příležitost znovu na takovém významném fóru zopakovat věcně to, co zamýšlíme ve zdravotnictví, a zdůraznit, že naopak lépe realizujeme článek 31 ústavy než mí předchůdci a že se opravdu zabýváme sociálními aspekty poskytování zdravotní péče a že už chceme opustit ten pokrytecký socialismus.
Snad nejvíce času při vašem výslechu věnovali soudci 30korunovému poplatku. Řekněte, prosím, stručně: Jak je to s těmito příjmy u lékárníků a u lékařů?
Poplatek není příjmem lékárny, na rozdíl od zdravotnického zařízení. Praktičtí lékaři vybavují ordinace z veřejného zdravotního pojištění, odkud dostávají peníze. To jsou pořád jedny peníze, je to jejich příjmová stránka. Tam nemůžete rozlišit, jestli vzal korunu z třicetikorunového poplatku, nebo korunu z platby od pojišťoven.
Překvapily vás některé otázky?
Nepřekvapily od navrhovatelů, protože byly opravdu politické a nesměřovaly tam, kam by měly u takového soudu mířit. U soudců jsem byl překvapen tím, že někteří polemizovali se svědkem, což není obvyklé.
Jak byste reagoval na případný neúspěch u Ústavního soudu?
Jako ministr mám tu výhodu, že se neopírám o jednu nějakou ubohou novelu, jako moji předchůdci, kteří s tím potom padali. Já předkládám sedm věcných záměrů, předkládám úpravy z exekutivní části, například z oblasti fakultních nemocnic. A předpokládám, že ne všechny se budou všem líbit. Někde budu muset udělat ústupky a kompromisy. Nemíním odstupovat, mám před sebou dílo pro české pacienty.
Jan Trojan, Právo
