Některé obce nedostaly z rozpočtu nic, jiné víc než žádaly.
Středočeští lékaři pohotovostní službu zajistili.
V Praze na pohotovosti slouží jen důchodci.
„Zrušíme lékařské pohotovosti, nejsou nutné a stojí moc peněz. Na západě podobnou službu zajišťují praktičtí lékaři, kteří si rozepisují služby tak, aby se vystřídali. Proč by to nemělo jít u nás?“ uvažuje česká vláda a zřizovatelům pohotovostí, městským a okresním úřadům, odmítla poskytnout obvyklé půlmilionové dotace na provoz. Ministerstvo zdravotnictví podle mluvčího Otakara Černého nechalo pouze na zřizovatelích, zda budou ochotni za pohotovostní službu lékařům platit. Její existenci v dosavadním rozsahu ovšem považuje za zbytečný luxus. Na Mladoboleslavsku vyřešili tento problém zřejmě jako jedni z prvních v ČR již v roce 1999. Dříve tu byla v provozu střediska v Benátkách nad Jizerou, Mnichově Hradišti a v Mladé Boleslavi, kde sloužilo každou noc celkem deset lékařů. „Po dohodě s okresním úřadem jsme zachovali pouze lékařskou pohotovost v Mladé Boleslavi,“ uvedl primář Zdravotní záchranné služby Josef Vosátka. Zde slouží každou noc dva lékaři, kteří jsou k dispozici občanům celého okresu. Jeden ošetřuje příchozí na poliklinice, druhý vyjíždí do terénu. „Zjistili jsme, že to stačí. Ušetřené peníze umožnily zřídit druhou výjezdovou skupinu sanitek Rychlé záchranné služby,“ pochvaluje si Vosátka. K akutním případům vyjíždějí rychlé sanitky, k ostatním jezdí lékaři pohotovostní služby. Nový systém vyhovuje i praktickému lékaři Rostislavu Jezvinovi z Bezna na Mladoboleslavsku. „Pokud jsem sloužil pohotovost v Benátkách nad Jizerou, nebyl jsem vytížen. Pokud ano, ze sedmdesáti procent šlo o zbytečné výjezdy. Teď mě v noci či o víkendu lidé volají jen výjimečně.“ Podobně vyřešili letos 1. dubna problém i na Příbramsku. Na poliklinice v Příbrami rovněž slouží dva lékaři a v době od 22 do 7 hodin ráno, v sobotu, neděli a svátky od 19 do 7 hodin slouží celému okresu. Lékařskou pohotovost v omezeném rozsahu mají Sedlčany, Dobříš a Březnice. Obce však musely na její zajištění čerpat peníze z vlastního rozpočtu. Šlo o částku 20 Kč na obyvatele za rok, což se leckde řešilo bouřlivě. Bezbolestně se podařilo novou variantu prosadit jen ve Sdružení obcí Sedlčanska. Jaké bylo ale překvapení, když vláda Březnici a Dobříši dotaci udělila, a to ve výši 600 tisíc Kč, tedy dokonce o sto tisíc víc, než měli zřizovatelé dostat původně. V Sedlčanech však nedostali nic.
Pokračování na str. 3
Dokončení ze str.1
Problém pohotovostní služby se dlouhodobě nedaří vyřešit v Praze. Službu zřizují jednotlivé obvody, které se nedokáží dohodnout, pohotovosti nejsou dobře technicky vybavené a kromě důchodců na nich nechce nikdo sloužit. Například v Praze 10 slouží na pohotovosti lékařka z novorozeneckého oddělení neratovické nemocnice. Ředitel Zdravotnické záchranné služby Zdeněk Schwarz navrhl, aby lékařské pohotovosti zajišťovala záchranná služba. „Stává se, že lékař z pohotovosti zavolá záchranku a odjede, aniž by počkal u pacienta,“ postěžoval si Schwarz. Stává se, že sanitka záchranky pak přijede k nemocnému pozdě. V zahraničí nejsou pohotovostní služby v této podobě příliš časté. Podobnou péči zajišťují praktičtí lékaři, kteří si rozepisují služby po vzájemné dohodě.
Věra Keilová, zpravodajové DB, Střední Čechy, 16.5.2001