V rozhovoru pro Zdraví.Euro.cz to uvedl Vít Mareček ze Společné skupiny pro kardiopulmonální resuscitaci ČLS JEP.
Ve Spojených státech a dnes už i v některých evropských zemích mají přístup k defibrilátorům různé autorizované osoby (policisté, hasiči) ale i zaměstnanci hypermarketů kasin a podobně. Kdy bude podobná praxe i u nás? Čeká se zatím na novou legislativní úpravu, která umožní, aby defibrilátor použil i laik?
Teoreticky na nic čekat nemusíme. Ani dnes není totiž v našem právním řádu zakázáno, aby tento přístroj použil laik. Legislativa pouze defibrilaci nijak neupravuje. Hrozí tedy, že pokud někdo v dobré víře přístroj použije a pacienta poškodí, může být souzen. Bylo by proto dobré, aby měl tento problém jasná pravidla. Ale i tak dnes mohou defibrilátor používat zaškolení nelekaři. Dokladem je příklad rádia Svobodná Evropa v Praze, jehož ochranka tento přístroj už tři roky má. Prostě se tato instituce rozhodla, že defibrilátor chce, a tak si nechala vyškolit personál. Dneska mají ale i některé české supermarkety instruované pracovníky v první pomoci. Nic nebrání tomu, aby si taková firma koupila také defibrilátor a zajistila školení, jak ho používat.
To znamená, že dneska si tu může každý používat a kupovat defibrilátory, jak chce?
Teoreticky ano. Jestliže má kolem 100 tisíc na nákup takového přístroje… Samozřejmě by bylo lepší, kdyby existovala obecná právní úprava, která by veřejný přístup k defibrilaci upravovala. Taková legislativa by se však měla dotýkat širšího problému první pomoci. Státní instituce, pořadatelé veřejných akcí a podobně by měli být ze zákona povinni dostatečně vyškolit personál, který by uměl poskytnout první pomoc. Na druhou stranu musím říct, že v době, kdy hoří obecné problémy s financováním zdravotnictví, musí tento problém počkat.
Kdy tedy budeme vídat policisty, kteří mají u sebe kromě obušku také defibrilátor? Dá se zhruba odhadnout, za jak dlouho se používání tohoto přístroje rozšíří i na ne-lékařskou veřejnost?
Chceme následovat zkušenosti některých zemí jako je Francie, Belgie nebo Rakousko. Tam se osvědčila celonárodní plošná kampaň, která osvětlila, co je to defibrilátor, a proč je užitečný. Podobnou kampaň chceme prosadit i u nás. Teprve pak může nasednout vlastní školení a prodej. Nyní už jednáme s některými reklamními agenturami…Taková kampaň by stála řádově deset, osmnáct milionů korun, takže nyní hledáme sponzory, kteří by to pomohli financovat. Zatím ještě nevíme, jestli ta kampaň bude na ČT nebo na Nově.
Kdy by taková kampaň měla proběhnout?
Optimální by bylo, kdybychom to stihli do května, června, kdy bude ČR vstupovat do Evropské unie. My tu kampaň máme připravenou, jednáme s reklamními agenturami a hledáme zdroje financí. Jednou z možností například je, že by se do toho zapojil řetězec benzinových pump, ale zatím nevíme nic konkrétního. Částečně by se na této akci samozřejmě podílely i firmy, které defibrilátory vyrábějí. V Rakousku měla podobná akce obrovský úspěch. Tamní záchranáři se spojili s vlastníkem dvou největších rádií a televize a udělali čtyřměsíční celonárodní kampaň. Výsledek? Zatímco na začátku kampaně pouze 12 procent Rakušanů vědělo, co je to defibrilátor, na konci akce to bylo 68 procent. V následujícím roce bylo v zemi rozmístěno asi 2000 přístrojů, přičemž z patnácti osob se zástavou bylo deset zachráněných, což jsou fantastické výsledky.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Společná pracovní skupina pro KPR Na adrese najdete přednášky, stanoviska odborníků apod. |
Zatím ale konkrétní sponzory nemáte. Myslíte si, že peníze najdete?
Víte, já když se snažím přesvědčit lékaře o užitečnosti veřejného přístupu k defibrilacím, tak mi někteří namítnou, že nemají pořádný defibrilátor ani v nemocnici. To je pak těžké…Z různých prezentací na odborných fórech vím, že někteří lékaři jsou proti tomu, aby defibrilátory používali laici, přitom tady je přesně ta indikace, kdy instruovaný laik po šestihodinovém zaškolení je schopný to pak velmi indikovaně použít.
Kde tedy vezmete peníze na nákup takových přístrojů?
Naše skupina se rozhodla neusilovat o veřejné finance. Zkušenosti ze světa ukazují, že daleko lépe se pokrok financuje soukromými penězi. V Belgii, Rakousku a Francii se prosadil program defribrilace navzdory státu. Když se rakouský Červený kříž obrátil s tímto problémem na vládu, tak řekla, že do toho nejde. Peníze na defibrilátory se nakonec získaly ze soukromého kapitálu. Dneska má tedy Rakousko tyto přístroje z nevládních peněz. Pokud ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz říká, že je teď řada na ministerstvu zdravotnictví, ať si to myslí. Ale ministerstvo na to podle mne v této chvíli nic nedá. My se budeme soustředit na peníze ze soukromého kapitálu, protože se podle zkušeností ze světa domníváme, že to je průchodnější.
Čím ale mají být soukromé firmy k nákupu defibrilátorů motivovány?
Firma bude mít zájem rozšířit svou službu zákazníkům. A nemusejí to být pouze velké společnosti. Západní země mají zkušenosti s tím, že si tyto přístroje kupují majitelé penzionů, hotelů, obchodů, malých dílen. Úloha naší skupiny je v tom, že ve chvíli, kdy konkrétní osoba projeví o nákup defibrilátoru zájem, tak jim zprostředkujeme kompletní servis včetně vyškolení, opakovaného proškolování a sledování účinnosti.
Iva Bláhová, www.Zdravi.Euro.cz, 9.1. 2004
| FAKTA A ČÍSLA O DEFIBRILACI: |
|---|
|
Kardiopulmonální resuscitace (KPR) může podpořit krevní oběh a ventilaci u pacientů postižených srdeční zástavou po krátkou dobu, nemůže však konvertovat komorovou fibrilaci do normálního srdečního rytmu. Obnova srdečního rytmu zde vyžaduje defibrilátor, který musí být k dispozici do několika minut od srdeční zástavy. Pokud je defibrilátor použit okamžitě, je pravděpodobnost přežití pacienta s komorovou fibrilací vysoká. S každou minutou, která uplyne od srdeční zástavy, klesá pravděpodobnost přežití o 7-10%. Pravděpodobnost přežití klesá k nule, jestliže pacient s komorovou fibrilací nemá defibrilátor k dispozici do 10 minut po srdeční zástavě. Pokud je KPR započata bezprostředně po vzniku komorové fibrilace, pak pravděpodobnost přežití může být vyšší i při delším časovém intervalu od vzniku zástavy oběhu do defibrilace. Zdroj: Stanovisko Společné pracovní skupiny pro kardiopulmonální resuscitaci ČLS JEP |
Více informací o veřejném přístupu k defibrilaci najdete v některém z příštích čísel Zdravotnictví a medicína.