Moravskoslezští hygienici evidují 14 pacientů s onemocněním způsobeným tasemnicí, u 13 bylo potvrzeno i laboratorně. Kvůli dlouhé inkubační době nevylučují, že nemocných přibude, i když enormní nárůst nepředpokládají.
Duben zdůraznil, že výskyt tasemnic u lidí je v ČR sporadický a dlouhodobě klesá. V roce 1993 bylo 93 případů, loni šest. Také u skotu se veterináři při prohlídkách na jatkách setkávají stále méně s uhřivostí, tedy výskytem boubelů. Loni byly potvrzeny zdroje nákazy, cysticerky, v méně než 60 případech z 1,353.685 kusů poraženého skotu, uvedl Duben.
Původce onemocnění, tasemnice bezbranná, dosahuje délky čtyři až 12 metrů. Je tvořena hlavičkou, krčkem a řetězem článků, které po uvolnění odcházejí se stolicí postiženého a mohou se uchytit i na jeho prádle. „V tenkém střevě hostitele se larva uvolní, přichytí ke sliznici a během pár týdnů vyvine v dospělou tasemnici,“ řekla mluvčí ministerstva zdravotnictví Viktorie Plívová. Inkubační doba je deset až 12 týdnů. Nakažení si stěžují na bolesti břicha, nechutenství, nebo naopak na zvýšenou chuť k jídlu.
„Způsob léčby, výběr léčivého prostředku i jeho dávkování musí určit lékař,“ upozornila Plívová. Lidé, kteří mají podezření na nákazu, by podle mluvčí rozhodně měli lékaře vyhledat. Tasemnice může bez léčby přetrvávat ve střevě nakaženého i několik let.
Duben doplnil, že v souvislosti s případy výskytu tasemnic u lidí nařídil ústřední ředitel SVS Milan Malena prověřit chovy dodávající maso do řetězce, který nemocní uvedli jako možný zdroj. V 17 chovech v šesti krajích se odebírá krev chovaného skotu, vyšetřena bude do konce měsíce ve Výzkumném ústavu veterinárního lékařství v Brně.
Dalším možným zdrojem nákazy jsou podle Dubna domácí porážky skotu, u tohoto masa není povinnost veterinárního vyšetření. Chovatel nesmí dávat toto maso do oběhu, je výlučně pro jeho domácnost, zdůraznil Duben.