Víc léků a víc vyšetření považuje většina pacientů i doktorů za důkaz lepší zdravotní péče.
Výsledky jsou ovšem opačné: až polovina seniorů, kteří jsou největšími konzumenty mnoha léků naráz, se plete v tom, kdy a co brát. Mnohým pacientům také vzájemně nespolupracující lékaři specialisté předepisují léky, které by se vůbec neměly kombinovat. Je skoro zázrak, že tuto praxi dokáže většina klientů lékařských zařízení „ve zdraví“ přežít. Problémy jsou i s antibiotiky - až polovinu z nich lékaři předepisují zbytečně. Antibiotiky se tak běžně léčí běžné virózy, na něž stejně neúčinkují, nebo drobná nachlazení, na která by stačil teplý čaj a pár dní v klidu.
Nic z toho ale není jen čistě českým specifikem. Podle studie Thompson Reuters z roku 2009 je v USA až třetina léčby (včetně léků) zbytečná, což představuje sumu 700 miliard dolarů. I když srovnatelná data z Česka neexistují, těžko předpokládat, že by tomu bylo úplně jinak. Čistě teoreticky by tak tuzemské zdravotnictví mohlo ušetřit přes devadesát miliard.
Teoreticky, s praxí je to složitější. Pacient si s lékem odnáší i pocit, že je „léčen“, což někdy funguje lépe než samotná chemická látka. A když lék nedostane, jde prostě k jinému doktorovi. Ani lékaři nemají zájem léčit jinak.
Celý komentář najdete na stránkách iHNED.cz nebo ZDE.