Letošní ročník Sestra roku opět provázely velké emoce. Oceněné sestry a jejich rodinní příslušníci byli velmi dojatí. Myslíte si, že by sestry potřebovaly více takových ocenění?
Myslím, že Sestra roku je tím velkým veřejným oceněním, které má své nezastupitelné místo. Aby takovým i zůstalo, zaslouží si určitou jedinečnost. Ceremoniály jsou krásné a důležité, ale sestry nejvíce potěší, když jim pacienti, skuteční i ti potenciální, dokážou každý den poděkovat za jejich obětavost a lidskost. A tohoto ocenění je určitě málo a mělo by být více.
Mají čeští zaměstnavatelé pro zdravotní sestry dostatek uznání? Nebo je na tomto poli stále co dohánět?
Práce s lidskými zdroji patří dnes k hlavním tématům nejen ve zdravotnictví, ale i v celé ekonomice. Růst ekonomiky vyvolává vysokou poptávku po pracovní síle. Nejde jen o to doplnit počty chybějících pracovníků, ale najít ty kvalitní a schopné. Pracovníci, kteří se zajímají o nové způsoby řešení a jsou ochotni sami na sobě pracovat, sdílet získané znalosti a zkušenosti s ostatními, jsou dnes pokladem. Myslím si, že dnešní zaměstnavatelé už by neměli nic dohánět, ale naopak by se měli začít předhánět, kdo dokáže být atraktivnějším zaměstnavatelem. Což určitě není jen otázka mzdového ohodnocení. V tomto ohledu máme v České republice ve zdravotnictví i v jiných oborech určitě co zlepšovat.
Zasloužily by si sestry rozšíření kompetencí?
Už dnes sestry vykonávají řadu činností, které jsou na pomezí lékařské a ošetřovatelské péče. Lékař za ně nese zodpovědnost, ale ze zcela praktických důvodů je v reálné praxi vykonává sestra. Myslím, že zodpovědnost za celkové zdraví a péči by měla být ponechána v rukou lékaře. Do budoucna by se měla také posílit role praktického lékaře. Týmová spolupráce lékařů a sester má obecně velkou perspektivu. Zodpovědnost a vlastní provedení výkonů, které mohou sestry v jednotlivých odbornostech vykonávat, se bude určitě dál rozšiřovat. Byl by to krok k dalšímu zvyšování efektivity v českém zdravotnictví. Z profilů jednotlivých sester vyplynulo, že se stále vzdělávají a samy předávají zkušenosti.
Jak byste motivoval sestry, aby neustrnuly a chtěly se stále učit?
Sestry, které pracují na svém rozvoji, by měly mít ve zdravotnickém systému možnost získávat vyšší kompetence a podílet se výrazněji na zdravotní péči. Konkrétním příkladem, jenž již dnes v praxi funguje, jen by ho bylo třeba legislativně ukotvit, je péče o stomické pacienty nebo o chronické rány. Sestry, které se chtějí profesně rozvíjet, by měly dostat prostor k seberealizaci. Profesní růst a vyšší kompetence by však měly jít ruku v ruce také s lepším mzdovým ohodnocením. Vaše TOP kurzy v HARTMANN Akademii se soustředí na komunikaci s problémovými pacienty či umírajícími.
Co všechno může pokazit nevstřícné a neempatické jednání ze strany personálu?
V případě nemoci je většina pacientů zvýšeně citlivá na chování a komunikaci okolí. Nevhodná formulace, nedostatek empatie nebo časový stres se mohou velmi negativně odrazit na pacientově psychice a tato nepohoda pak může ovlivnit i celkový zdravotní stav. Poznamená i příbuzné, kteří s pacientem nemoc prožívají. U pacientů v terminálním stadiu nemoci je tento negativní vliv ještě výraznější. Zvládnutí optimální komunikace v náročných situacích není pro zdravotníky snadné, proto jim HARTMANN Akademie poskytuje podporu prostřednictvím supervize. V rámci našich seminářů se pak zaměřujeme na trénink vhodných reakcí v obtížných situacích, které běžná praxe přináší.
Tomáš Groh a Taťána Gregor Brzobohatá