Virus A(H1N1), který způsobuje takzvanou prasečí chřipku, se podle nové studie vědců znepokojivě podobá původci španělské chřipky. Ta se po první světové válce rozšířila po celém světě a podle odhadů usmrtila 40 milionů až 100 milionů lidí. Oba viry mají společnou větší schopnost nakazit plíce než běžné chřipkové viry, uvedla agentura Reuters.
„Naše poznatky jsou připomínkou toho, že viry chřipky pocházející z prasat sice ještě nezaujaly místo v historii, ale pořád tak mohou učinit. Pandemie způsobená těmito viry má potenciál mít významný dopad na lidské zdraví a celosvětové hospodářství,“ uvedli vědci.
Testy na několika zvířatech podle studie potvrdily, že virus takzvané prasečí chřipky se dokáže šířit mimo horní cesty dýchací, hlouběji do plic. Zvyšuje se tak pravděpodobnost, že nakažený dostane zápal plic, uvedl mezinárodní tým vědců, který studii vypracoval.
„Když jsme prováděli pokusy na fretkách a opicích, sezonní virus se v plicích nereprodukoval. Virus A(H1N1) se v plicích reprodukuje výrazně lépe,“ uvedl Yoshihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity.
Podle něj je schopnost nakazit plíce charakteristická pro další viry, jež způsobují pandemie, zvláště pak právě pro virus španělské chřipky z roku 1918.
Vědci navíc zjistili, že lidé, kteří přežili pandemii španělské chřipky, byli proti viru A(H1N1) zvláště odolní. Výzkumníci na něj testovali vzorky krve obyvatel domovů důchodců odebraných v roce 1999 v Kalifornii, Wisconsinu, Nizozemsku a v Japonsku.
Lidé narození před rokem 1920 měli silnou imunitní reakci na virus A(H1N1), což podle vědců znamená, že si jejich těla infekci „pamatovala z dřívějška“. Jejich zjištění podporuje předchozí podobné závěry vědců.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zhruba před měsícem vyhlásila pandemii takzvané prasečí chřipky. Situace ve světě se od té doby nezlepšila. Každý den přibývá nově infikovaných a stále roste také počet obětí této nové chřipky. Počet nakažených překročil 110.000. Na chřipku již zemřelo kolem 500 lidí.
ČTK