Většina pacientů s chorobou SARS, neboli syndromem akutního respiračního selhání, se nakazila při kontaktu s nemocným člověkem. Stačilo jim jen vdechnout drobounké kapénky, které pacient vykašlal.
Nyní však Světová zdravotnická organizace (WHO) konstatovala, že virus přežívá i ve stolici nemocného. Onemocnět lze rovněž tehdy, když se zdravý člověk dotkne předmětu, který předtím držel pacient.
Poznatek, že virus SARS přežívá ve výkalech, vysvětluje, proč se nemoc rychle rozšířila například v hongkongském sídlišti Amoy Gardens. Přes 300 zdejších nakažených má zřejmě na svědomí prosakující kanalizace.
Dobrá zpráva: detinfekční prostředky virus ničí
Laboratoře v Číně, Hongkongu, Japonsku a Německu potvrdily, že virus přežívá i na plastovém povrchu - například na klice u dveří nebo na tlačítku ve výtahu. Virus vydrží i mráz.
„Když se někdo dotkne v lednici nějaké potraviny rukou kontaminovanou virem SARS, zůstane virus na jídle po dobu čtyř dní,“ řekl hlavní expert WHO pro SARS Klaus Stöhr agentuře AP.
Dobrou zprávou alespoň je, že dezinfekční prostředky, jako je formaldehyd, etanol a aceton, virus během pěti minut zničí.
Až dosud lékaři nemají proti chorobě SARS spolehlivý lék ani preventivní očkovací látku. Předpokládají, že šíření nemoci zastaví izolováním nemocných, z nichž zhruba desetina umírá, ostatní se nakonec sami uzdraví.
Ochranou proti nakažení tedy zůstává dodržování hygienických pravidel a používání ochranné roušky, rukavic a případně ochranného pláště. Rouška však musí být schopna zachytit kapénky.
„Papírové masky, které se někdy používají, nejsou účinné. Snadno zvlhnou slinami a kapénky zvenčí jimi pak projdou,“ upozornil hongkongský zdravotní expert Wing Hong Seto v odborném časopise Lancet. Seto konstatoval, že někteří zdravotníci, kteří se nemocí nakazili od pacientů, nepoužívali ochranné rukavice nebo měli pouze papírové roušky na obličeji.
Pro britský časopis New Scientist Seko uvedl, že na veřejných místech je pravděpodobnost nákazy velmi nízká, a proto tam nenosí ochrannou masku. Nasadí si ji však okamžitě, když se dostane do zástupu nebo když někdo v jeho blízkosti začne kašlat či kýchat.
Vědci také postupně poznávají, proč je choroba pro pacienty tak nebezpečná.
Studie ukazují, že první týden po nákaze se virus rozmnožuje v horních dýchacích cestách a způsobuje vysokou horečku a suchý kašel.
Druhý týden po nákaze dochází k nadměrné imunitní reakci organismu. Tato přehnaná reakce tělo nechrání, ale poškozuje. |
„Druhý týden po nákaze však zaznamenáváme nadměrnou imunitní reakci organismu, která pak u dvaceti procent pacientů vede k velmi závažnému onemocnění,“ uvedl Klaus Stöhr z WHO pro New Scientist.
Vědci soudí, že tato přehnaná imunitní reakce, místo aby tělo chránila, je poškozuje. Ničí se při ní plicní sklípky, v nichž je kyslík předáván do krve. Dýchání pacienta se pak stává velmi obtížným.
Organismus však nadměrně bojuje dál a jeho protilátky napadají nejenom nemocné buňky, ale i zdravé tkáně, což nakonec může pacienta stát život. Mechanismus této nepřiměřené a nebezpečné obrany organismu zatím lékaři neznají.
Josef Tuček, Hospodářské noviny, 6.5.2003