Navrhovaná norma ponechává pojištění na soukromé sféře, aby se podle autorů nezatěžovalo všeobecné zdravotní pojištění. Jeho rozsah by měl být takový, aby kryl veškerá běžně hrazená rizika a aby se co nejvíce omezily nevymahatelné dluhy cizinců vůči zdravotnickým zařízením. Vláda ale podle dokumentu uvede, že předloha není vyvážená, je ve prospěch pojišťoven.
Podobně se vyjadřují organizace, které s migranty pracují. Předloha podle jejich tiskové zprávy obsahuje řadu diskriminujících pasáží, jež na úkor zdraví migrantů nahrávají komerčním pojišťovnám k vyšším ziskům.
Kabinet chystá podle předběžného stanoviska jinou úpravu. Koncepce podle dokumentu předpokládá, že cizincům bude péče hrazeny buď z veřejného zdravotního pojištění, nebo ze soukromého zdravotního pojištění, případně bude tyto služby v určitých situacích hradit přímo stát.
V současnosti je pojištění zakotveno v zákonu o pobytu cizinců. Nová norma upravuje hlavně pojištění pro pobyty nad 90 dní. Pokud by je cizinci sjednávali v zahraničí, limit na jednu pojistnou událost by činil nejméně 1,7 milionu korun. Smlouvu by si tito lidé museli nechat přeložit co češtiny. V Česku by cizinci museli sjednat smlouvu jen s pojišťovnou, která může v tuzemsku provozovat zdravotní pojištění. Limit na pojistnou událost by musel činit nejméně tři miliony korun. Pojišťovna by musela mít smlouvu nejméně s desetinou poskytovatelů zdravotnických služeb.
O pobytech do 90 dnů předloha pojednává krátce. Uvádí, že cizinci ze třetích zemí by museli být pojištěni v rozsahu, jak stanoví unijní vízový kodex.
Obdobná poslanecká norma byla v dolní komoře už v minulém volebním období. Podepsala ji tehdy skupina poslanců takřka ze všech tehdy sněmovních stran. Kabinet k ní vydal záporné stanovisko se zdůvodněním, že je v rozporu s unijním právem. Sněmovna o návrhu zákona do rozpuštění nerozhodla. Konečný verdikt o nynější normě vynese parlament.