Vláda s největší pravděpodobností odmítne úpravu zdravotního pojištění cizinců

21. 7. 2014 8:20
přidejte názor
Autor: Redakce
Patrně se záporným stanoviskem vlády budou zákonodárci projednávat předlohu skupiny poslanců ČSSD, která by upravila zdravotní pojištění cizinců ze třetích zemích, tedy kromě obyvatel EU. Návrh zákona je podle předběžného stanoviska pro pondělní zasedání kabinetu v rozporu s unijním právem.


Navrhovaná norma ponechává pojištění na soukromé sféře, aby se podle autorů nezatěžovalo všeobecné zdravotní pojištění. Jeho rozsah by měl být takový, aby kryl veškerá běžně hrazená rizika a aby se co nejvíce omezily nevymahatelné dluhy cizinců vůči zdravotnickým zařízením. Vláda ale podle dokumentu uvede, že předloha není vyvážená, je ve prospěch pojišťoven.

Podobně se vyjadřují organizace, které s migranty pracují. Předloha podle jejich tiskové zprávy obsahuje řadu diskriminujících pasáží, jež na úkor zdraví migrantů nahrávají komerčním pojišťovnám k vyšším ziskům.

Kabinet chystá podle předběžného stanoviska jinou úpravu. Koncepce podle dokumentu předpokládá, že cizincům bude péče hrazeny buď z veřejného zdravotního pojištění, nebo ze soukromého zdravotního pojištění, případně bude tyto služby v určitých situacích hradit přímo stát.

V současnosti je pojištění zakotveno v zákonu o pobytu cizinců. Nová norma upravuje hlavně pojištění pro pobyty nad 90 dní. Pokud by je cizinci sjednávali v zahraničí, limit na jednu pojistnou událost by činil nejméně 1,7 milionu korun. Smlouvu by si tito lidé museli nechat přeložit co češtiny. V Česku by cizinci museli sjednat smlouvu jen s pojišťovnou, která může v tuzemsku provozovat zdravotní pojištění. Limit na pojistnou událost by musel činit nejméně tři miliony korun. Pojišťovna by musela mít smlouvu nejméně s desetinou poskytovatelů zdravotnických služeb.

O pobytech do 90 dnů předloha pojednává krátce. Uvádí, že cizinci ze třetích zemí by museli být pojištěni v rozsahu, jak stanoví unijní vízový kodex.

Obdobná poslanecká norma byla v dolní komoře už v minulém volebním období. Podepsala ji tehdy skupina poslanců takřka ze všech tehdy sněmovních stran. Kabinet k ní vydal záporné stanovisko se zdůvodněním, že je v rozporu s unijním právem. Sněmovna o návrhu zákona do rozpuštění nerozhodla. Konečný verdikt o nynější normě vynese parlament.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?