PRAHA - Nemocnice zvýšily 1. března tarify o 18 procent. Pro mnohé z nich to bude znamenat přijetí nepopulárních opatření.
V roce 2000 pokryly nemocnice zvýšení platů ze svých příjmů, ztráta činila 170 miliónů, loni opět stouply platy po nařízení vlády a ztráta nemocnic se vyšplhala na dvě miliardy. Současným zvýšením tarifů, které není dostatečně kryto, se může ztráta nemocnic dostat podle zástupců Asociace českých a moravských nemocnic až na čtyři miliardy.“Vedení asociace čekalo celý prosinec na to, aby bylo ministrem zdravotnictví přijato, a nakonec výsledek nebyl nijak povzbuzující. 13. března má naše asociace plénum, na které jsme mimo jiné pozvali i pana ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, ale omluvil se,“ řekl Haló novinám na dokreslení vztahů ministerstva k nemocnicím ředitel kanceláře asociace Luděk Hájíček.Dodal, že ministerstvo za zády vedení nemocnic domluvilo s Lékařským odborovým klubem a Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče zvýšení platů.“K dohodnutým 11 procentům, které zároveň zasáhly celou příspěvkovou a rozpočtovou sféru, se přidalo 7 procent. K projednání této otázky jsme byli sice přizváni na ministerstvo zdravotnictví, ale na jednání nám bylo sděleno, že je vše projednáno a předmětem jednání je už jenom to, zda k 11 procentům má přibýt dalších sedm nebo osm procent,“ uvedl Hájíček s tím, že to dost výstižně dokumentuje postavení nemocnic.
Rozpočtové organizace to mají podle něj jednoduché, dostanou peníze ze státního rozpočtu a vyplatí je, nemocnice však jako příspěvková organizace nejsou navázány na státní rozpočet a jsou hrazeny ze zdravotního pojištění. „Analýzou toho, zda ve zdravotním pojištění jsou, nebo nejsou peníze, se nikdo důsledně nezabývá,“ upozornil Hájíček a položil si otázku, jak je možné, že vláda schválila zdravotně pojistné plány, které předpokládají růst zdravotního pojištění 4,5 procenta a přitom rozhodne o navýšení mezd, které předpokládá nárůst o 14 procent osobních nákladů v nemocnicích, což vysoce překračuje 4,5 procenta. „Vláda ve snaze získat lékaře na svou stranu sama tuneluje nemocnice,“ konstatoval Hájíček.“Nejprve mělo ministerstvo zdravotnictví provést úpravu financování nemocnic a následně jednat o navýšení tarifů. Nezodpovědné bylo, že ministerstvo zdravotnictví souhlasilo s navýšením platů zdravotníků o 18 procent, tím je ministerstvo kryté, ale co si mají nyní počít nemocnice. Všechen hněv primářů se obrátí proti ředitelům nemocnic a ve svých důsledcích se to může obrátit i proti péči o pacienta,“ řekla Haló novinám poslankyně za KSČM MUDr. Taťána Jirousová. Na dotaz Haló novin, zda budou muset nemocnice přijmout vzhledem k navýšení mezd určitá opatření, odpověděl ekonomický náměstek ředitele Všeobecné fakultní nemocnice David Hanzl: „Nejsou uzavřeny smlouvy o dodatcích úhrad zdravotní péče od pojišťoven, kvalifikovaně nelze odpovědět.“ Podobně to uvedla ve své odpovědi i ředitelka Fakultní nemocnice na Vinohradech Marie Alušíková, která však dodala: „Pokud pojišťovny navýší úhrady jen o 3 procenta, nebude to na navýšení stačit.“
(jšd), Haló noviny, 2.3.2002