Zakotvuje to Rámcová smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby, kterou dnes schválila vláda. Obdobnou smlouvu už má ČR od roku 2014 s Německem.
Pacienti v ohrožení života v příhraničních oblastech s horší dojezdovou rychlostí domácích záchranářů mají díky dohodě dostat šanci na rychlejší pomoc. Smlouva například stanoví, že zdravotničtí záchranáři u sebe nebudou muset mít doklady, pokud v rámci zásahu přejedou přes hranice, a to až do chvíle, než je dostanou nebo obdrží náhradní doklady. Smlouva pokrývá i činnost letecké záchranné služby.
V současné době je přeshraniční spolupráce českých a rakouských záchranářů možná jen při katastrofách a velkých haváriích podle smlouvy z prosince 1998. Nynější dohoda rozšiřuje a umožňuje trvalou dostupnost těchto služeb. V první fázi by příhraniční kraje spolupracovaly podle aktuální potřeby, časem by ji mohly využít i při tvorbě plánu pokrytí kraje výjezdovými základnami.
Přeshraniční spolupráce se na české straně má týkat krajů Jihočeského, Jihomoravského a Vysočina, na rakouské spolkových zemí Horní Rakousy a Dolní Rakousy. Rakouská strana podle materiálu pro vládu s předloženým návrhem textu souhlasí. Smlouva je koncipována jako rámcová, navázat by na ni měla samostatná ujednání o přeshraniční spolupráci mezi kraji v ČR a spolkovými zeměmi v Rakousku, v nichž se podmínky upřesní.
Sanitky by při zásahu měly stejné právo přednosti v jízdě, jako mají záchranné služby v dané zemi. Neplatily by za jízdu na dálnicích. Spolupráce by byla na základě žádosti jedné strany a jejím potvrzení druhou stranou. Pokud to pacientův zdravotní stav dovolí, bude po ošetření pacient s bydlištěm na území jedné smluvní strany přepraven na území této strany, tedy do své domovské země.
Pro komunikaci posádek bude vytvořen jednotný česko-německý formulář, společným komunikačním jazykem českých a rakouských záchranářů bude ve většině případů angličtina, jako tomu už je při spolupráci se záchranáři německými. Členové posádek budou muset znát jazyk partnerské země, aby byli schopni se dorozumět s pacienty.