Kabinet si od toho slibuje nižší ceny pro spotřebitele. „Snížení doplatků pozitivně ohodnotí nízkopříjmové skupiny, důchodci a rodiny s dětmi,“ řekl k změně novinářům ministr zdravotnictví David Rath. Lékárníci se změnou nesouhlasí, obávají se finančních nesnází.
V souhrnu bude snížení podle Ratha znamenat 1,5 miliardy korun, které pacienti ušetří za léky a speciální potravinové doplňky. Marže podle něj zůstane dostatečně vysoká, stále bude jednou z nejvyšších v rámci Evropské unie.
Nyní dostávají lékárny z léku, který stojí 100 korun, 32 korun, od prvního ledna jim zůstane 29 korun. Lékárny přitom podle Ratha dobře prosperují z prodeje dalšího sortimentu.
Změna podle něj bude znamenat drobný pokles zisků lékáren, ale citelnou úlevu pro pacienty s nízkými příjmy. Při obhajobě tohoto kroku ministr také u vedl, že v Česku je síť lékáren dvojnásobně hustší než třeba v sousedním Rakousku.
Lékárníci se, ale obávají že snížení marže bude znamenat krach malých lékáren. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) novinářům řekl, že krachy lékárnám nehrozí vzhledem k tomu, že prodávají i další léky. Podobně marži snížila už vláda Miloše Zemana, a to z 35 procent, doplnil Sobotka.
Podle předsedy České lékárnické komory Lubomíra Chudoby bude návrh na plošné snížení marže o tři procenta ve výsledku znamenat snížení příjmu lékáren o 15 procent.
„Snížení marže lékáren je nejméně efektivním způsobem hledání úspor nákladů na léky, přitom neřeší příčinu vzrůstu nákladů na léky a významně ohrožuje existenci veřejných lékáren a jejich zaměstnanců.
Toto tvrzení dokládá skutečnost, že příjmy veřejných lékáren dlouhodobě stagnují, zatímco jejich provozní náklady se kontinuálně zvyšují,“ sdělil Chudoba ČTK.
Pokud má podle lékárenské komory být změněn mechanismus stanovování obchodní přirážky, budou s tím lékárníci souhlasit pouze za splnění několika podmínek.
Proporcionálně by podle komory měl být zvýšen celkový objem příjmu lékáren v souladu s růstem provozních nákladů. Na levnější léky by podle lékárníků měly být obchodní přirážky volnější a měl by být zaveden také fixní doplatek jako regulačního prvek spotřeby léků.
ČTK
Jiří Kučera
Žádám od zdroje k výše uvedenému článku,ČTK, opravu údajů, jimiž mate čtenáře. Je-li léková marže 32%, není to marže lékárny, ale dohromady lékárny a distributora a je v tom ještě započítáno 5% DPH. Je-li tedy např. marže distzributora 5%, DPH také 5%, na lékárnu zbude max. 22%. Provedeno na příkladu ČTK: u léku, který stojí 100 korun, zbude na lékárnu 22,- korun, od ledna 19.- korun. Za opravu předem děkuji…
Štěpán Skopový
Bohužel nemá pravdu ani pan Kučera ani autor článku. To co se zde označuje
slovem „marže“ je ve skutečnosti společná přirážka distributora a lékárny,
připočítávaná k výrobní ceně léků. Termínem „marže“ se v ekonomii označuje zisk prodejce vyjádřený v procentech z nákupní ceny. A tato společná přirážka byla u léků do dnešního dne 32% a to bez DPH, ne s DPH jak tvrdí v předchozím příspěvku pan Kučera. Jednoduchým způsobem pak můžeme spočítat, že při společné přirážce 32%, z níž si vezme distributor 4%(obvyklá přirážka distributora na levné léky) lékárna zbylých 28%, DPH 5%, prodejní ceně distributora 100 Kč, povinném zaokrouhlení na padesátníky dolů, bude zisk lékárny 25.24 Kč, tedy 25,24%. S růstem přirážky distributora se pochopitelně zmenšuje zisk lékárny. Tedy nikoliv 32 Kč, jak se nám snaží namluvit pan ministr.
V případě společné přirážky 29% se při prirážce distributora 4% sníži zisk
lékárny na 22,86%. Pokud by si distributor „ukrojil“ ze společné přirážky například 10%, klesne zisk lékárny při stokorunové nákupní ceně na 16,19 Kč, tedy 16,19%
z nákupní ceny, tedy marže bude 16,19%. Je tedy zřejmé že lékárny nemají žádny zaručený a pevně stanovený zisk, jejich zisk se odvíjí od toho, kolik si přirazí distributor. Pokud by lékárny získávaly z léku, který nakoupí za 100 Kč 29 Kč, byly by velmi spokojeny, protože by se jednalo o výrazné zvýšení marže lékárny.
ekonom.zdravonik@seznam.cz
Jak je vidět, ani všichni redaktoři nejsou vševědoucí, ale hlavně tento článek mi připadá, že je napsán přesně na objednávku socdem nebo komunistů. On totiž mluví o zisku lékáren z prodeje léků, čili o tzv. marži. Plně se připojuji k reakcím předchozích kolegů a ještě dále doplňuji. Když chce být někdo demagogem, a šířit naprosté bludy, ať to dělá v soukromí, a ne tam, kde se k jeho bludným názorům může vyjádřit odborná (v tomto případě odborná ekonomická) veřejnost. On by totiž pan redaktor, respktive protože to bylo pro „Právo“ asi spíše soudruh
redaktor, měl ještě dále uvést, že ten zisk lékáren, který je, jak již uvedli kolegové předem, pochopitelně špatně uveden, slouží v prvé řadě majitelům lékáren k úhradě provozních nákladů, mezd dalších zaměstnanců, svému pojištění, povinnému příspěvku na členství v lékárnické komoře, nájmu lékáren, a pochopitelně i úhradě své „mzdy“. Takže ono toho zisku zbývá hodně málo. Ale co bychom chtěli od redaktora - neekonoma, který preferuje podle zadání pouze ideologii socialistů.
Zdeněk Jung
To co se v článku označuje jako marže je opravdu obchodní přirážka,společná pro distributora a lékárnu.Tato přirážka se ale VYPOČÍTÁ, a to bych velmi zdůraznil, z VÝROBNÍ CENY léku. Ta je úplně jiná než nákupní cena /je podstatně menší/. Lékárny si smějí přirazit pouze marži z výrobní ceny léku k nákupní ceně
distributora,poníženou o podíl, který si z celkové marže ponechá distributor. Pan ministr s panem redaktorem podali velmi zkreslené a matoucí informace.Podle toho ,jak marži prezentoval pan ministr,je tato marže na lékárnách-když si distributor ponechá 5%- v průměru 19 až 19,5 %, nikoliv 32% jak bylo řečeno a
napsáno. Je potřeba poznamenat, že výdej léků nelze zajišťovat z pojízdné
prodejny nebo ze stánků jako např. oděvy a obuv. Lékárny by neměly být
součástí volebního boje - je to diplomaticky řečeno - nešťastné řešení.