Česká republika zažívá v posledních letech strmý vzestup počtu osob živících se prostitucí. To s sebou přináší nejen vyšší riziko přenosu pohlavních chorob, ale i potenciální nárůst kriminality v nejvíce exponovaných lokalitách, mezi které tradičně patří některá příhraniční města a obce. Nejvyšší počet osob živících se „nejstarším řemeslem“ se ovšem pohybuje v hlavním městě.
Rozhodnou poslanci
Není tudíž překvapivé, že se v nedávné době objevily hned dva legislativní návrhy na regulaci prostituce. I přes negativní postoj vlády k oběma zmíněným návrhům však mají stále určitou šanci na to, aby prošly. Rozhodující slovo totiž budou mít poslanci.
Velmi liberální Paggio
Návrh poslance Viktora Paggia obsahuje neobvykle velkou dávku tolerance, když dokonce počítá s legalizací veřejné prostituce. Podle tohoto návrhu by obce měly nově právo vymezit veřejná prostranství pro její provozování.
Toto privilegium prý obcím dává rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2007. Podle nálezu mohou obce prostituci na veřejných prostranstvích i zcela zakázat, s čímž počítá pražský návrh, nebo nějakým způsobem takováto místa určit.
V rámci omezení rizika přenosu pohlavních chorob poslanecký návrh počítá i se zavedením pokuty za „poskytování nebo užívání úplatné sexuální služby bez použití prezervativu“.
Prostituce pod kontrolou
Vládou neprošel ani pražský návrh, přestože je o poznání méně vstřícný k provozování prostituce a zavádí daleko vyšší míru regulace této činnosti. Návrh počítá se zřízením registru poskytovatelů sexuálních služeb, do něhož by měla mít přístup nejen Policie ČR, ale také obecní a vojenská policie či Bezpečnostní informační služba.
Na rozdíl od poslaneckého návrhu by se prostituce nesměla provozovat na veřejných prostranstvích ani tam, odkud by na ni z těchto míst bylo vidět. Provozovatelé podniků, ve kterých se poskytují sexuální služby, by nově museli hradit roční poplatek 1500 Kč za každý metr čtvereční stavby nebo její části, v níž se tyto služby provozují.