Cílem úprav je podle předkladatelů z řad poslanců hnutí ANO, ODS, hnutí SPD a Starostů zamezit nežádoucím, byť nyní legálním praktikám, kterými se dodavatelé přístrojů podle nich snaží vytvářet další zisk. Naopak zdravotnickým zařízením by navrhované změny zákona mohly podle autorů novely přinést úspory.
Kabinet upozorní na to, že za bezpečnost přístrojů nesou ze zákona odpovědnost výrobci a návrh do ní zasahuje. "Nově stanovené povinnosti sice mohou vést ke snížení nákladů poskytovatelů zdravotních služeb na školení interních zaměstnanců provádějících bezpečnostně technickou kontrolu nebo servis, ale ve svém důsledku mohou vést ke snížení bezpečnosti používaných zdravotnických prostředků," stojí v předběžném stanovisku, které vláda pošle po schválení Parlamentu.
Předkladatelé poukazují na to, že dodavatel přístroje může v současnosti žádost nemocnice o proškolení jejích zaměstnanců odmítnout nebo požadovat za školení neúměrnou částku. Nemocnice se tak podle nich může stát závislá na drahém externím servisu přístrojů. Pokud by novela platila, dodavatelé by pracovníky nemocnice na její žádost museli jednorázově proškolit a mohli by za tuto službu účtovat jen "prokazatelně a účelně vynaložené náklady", tedy například náklady na dopravu, stravné a čas strávený školením.
V případě, že by dodavatel požadované školení nezajistil, hrozila by mu podle novely pokuta až 300.000 korun. Stejnou horní hranici sankce předkladatelé navrhují pro případy, pokud by školitel nevydal potvrzení o školení.
Vláda také poukáže na nedávno schválené evropské nařízení o zdravotnických přístrojích, jež má zvýšit jejich bezpečnost a bude účinné v květnu příštího roku. Ministerstvo zdravotnictví chystá kvůli předpisu návrh nového zákona o zdravotnických prostředcích. Poslanecká novela by tedy byla účinná jen několik měsíců.