Poplatek v nemocnici zrušil Ústavní soud k 1. lednu 2014. Pokud by novela nebyla přijata, ztratí nemocnice ročně 2,1 miliardy korun. Pokud bude obnoven poplatek 60 korun a nebudou ho hradit děti, budou nemocnice tratit ročně miliardu, takže jim poplatky vynesou 1,1 miliardy každý rok.
„Připomínkové řízení k novele skončilo, všechna připomínková místa souhlasila, to znamená, že návrh je připraven k zaslání do vlády. Vláda v demisi návrh v listopadu projedná a pošle nově zvolené Poslanecké sněmovně, která vzejde z předčasných voleb,“ řekl Plíšek.
Ministerstvo bude navrhovat Sněmovně, aby novelu projednala ve zrychleném řízení, aby očekávaný výpadek v příjmech nemocnic byl co nejnižší. Od ledna by nemocnice za každý den odkladu přicházely o 5,8 milionu korun, měsíčně o zhruba 175 milionů. Pokud by výpadek trval, hrozí v krajním případě omezování zdravotní péče v nemocnicích.
V důvodové zprávě k novele, jejíž text má ČTK k dispozici, se také uvádí, že navržené řešení je v souladu s tím, co požaduje Ústavní soud. Poplatek 100 korun zrušil s tím, že může mít na některé skupiny obyvatel „rdousící efekt“. Proti poplatku 60 korun výhrady neměl.
Některé strany mluví v programech pro předčasné volby o zrušení všech regulačních poplatků, připouštějí jen poplatek za stravu v nemocnici. Prosazují limit plateb na 30 dní za měsíc.
Podle ministerských propočtů by ale při platbě jen 30 dní v roce přišly nemocnice ročně o zhruba 400 milionů korun, z poplatků by tak vybraly jen asi 650 milionů. Náklady na administraci poplatků či vymáhání sankcí za neplacení by tuto částku ještě snížily, poplatek by tak prý ztratil účel.
Ročně hospodaří lůžková zařízení se zhruba 113 miliardami, celé zdravotnictví spotřebuje kolem 290 miliard korun.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).