V chřipkové epidemii onemocní v Česku zhruba milion lidí, podle síly epidemie jich zemře 1500 až 2000, nejčastěji staří a chronicky nemocní. Na prasečí chřipku zemřelo 102 lidí. Náklady spojené s léčbou si ročně vyžádají podle odborných odhadů 40 miliard korun, z toho 33 miliard jsou ztráty ve výrobě.
Proti chřipce je v Česku očkováno sedm procent obyvatel, průměr EU je 22 procent. V sezoně 2010/2011 se dalo očkovat jen asi pět procent lidí, důvěra po zpochybňování vakcíny v době prasečí chřipky klesla. Vláda počátkem srpna schválila doporučení pro zdravotní pojišťovny, aby vedle seniorů a lidí se zdravotním zatížením platily očkování všem dospělým. Chce tak zvýšit zájem o ochranu očkováním.
Hlavní hygienik ČR Michael Vít nedávno ČTK řekl, že podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) mají státy rozpracovat plány a koordinovat postup. Pandemický plán má aktualizovat každý stát a resort. WHO radí státům vytvořit systém monitoringu a státní koordinace. „Málokterý stát měl v pandemii takový monitoring akutních respiračních infekcí jako Česko, ve věkových skupinách, každý okres a každý týden,“ připomněl Vít.
Prasečí chřipka zvaná též mexická se začala šířit v dubnu 2009 v Mexiku. Původní představy byly, že lze zamezit přesunu viru do Evropy, což se nepodařilo. Strategie se změnila na omezení dopadu pandemie, k tomu je nutno propracovat zdravotnická opatření.
Při hodnocení pandemie zazněla i kritika komunikace. Zdravotníci ani média nebyli prý připraveni na racionální a nekonfliktní informování veřejnosti. Nový pandemický plán to zohledňuje.
Nároky na státní rozpočet tento plán nedává. Zahrnuje například očkování a v případě, že o něm ministerstvo rozhodne, definuje vláda cílové skupiny i finanční požadavky pro danou sezonu.