Premiér Vladimír Špidla oznámil, že vláda usiluje zlepšit zdravotní stav obyvatelstva a přitom v resortu udržet vyrovnaný rozpočet.
„Součástí koncepce je i oddlužení,“ upřesňuje Špidla. „Bude to ale kusová výroba, nebude se oddlužovat plošně.“
Reformu musejí navrhnout kraje
Prvního ledna přešly okresní nemocnice pod správu krajů a spolu s nimi dluhy, které dosahují podle údajů ministerstva 4,7 miliardy korun. Hejtmani proti tomu ihned protestovali, a čekalo se, jaké vláda nabídne řešení.
Ministři si nyní nechají předložit od krajů a nemocnic plán, jak budou zadlužené ústavy dál fungovat a do konce června rozhodnou, zda dluhy odpustí.
„Je to pro nás velké zklamání. Nečekal jsem, že nás oddluží celkem, ale aspoň mohli mít snahu něco vyřešit,“ říká chebský ředitel. |
Mluvčí ministryně Součkové Mario Böhme upřesňuje, že vláda o budoucím osudu nemocnic může rozhodnout tehdy, až kraje navrhnou, jak bude vypadat jejich zdravotnická síť.
Ředitelé nemocnic se k situaci nechtějí vyjádřit
Zprávy z vlády ještě posílily skepsi v oboru a většina oslovených ředitelů se odmítá k situaci vůbec vyjádřit. Ředitel nemocnice v Chebu Milan Burša prý ještě čekal, že vláda pomůže alespoň se sto milióny korun, které jeho ústav dluží státu jako penále za nezaplacené pojistné.
„Je to pro nás velké zklamání. Nečekal jsem, že nás oddluží celkem, ale aspoň mohli mít snahu něco vyřešit,“ hodnotí nové zprávy chebský ředitel.
Podle analýzy WHO trpí Česko nadbytkem nemocnic, které už neodpovídají potřebám moderní medicíny, přitom hodně stojí. |
Ústecký hejtman Jiří Šulc (ODS) soudí, že střednědobý program neodpovídá na stížnosti krajů, ministři se tak jen chtějí zbavit odpovědnosti za systém, který má vážné potíže.
Podle dva roky staré analýzy Světové zdravotnické organizace trpí Česko nadbytkem nemocnic, které už neodpovídají potřebám moderní medicíny, přitom hodně stojí.
„Nepotřebujeme polovinu lůžek. To musí říct Ministerstvo zdravotnictví, ne kraje,“ upozorňuje hejtman Šulc. Právě obava z protestů při rušení nemocnic prý vede vládu k opatrnosti.
První známý návrh, jak pomoci nemocnicím přesto vznikl právě v Ústeckém kraji. Dohodli se na něm už koncem ledna zástupci nemocnic v Lounech, Chomutově a Mostě. „Zkusili jsme to, protože nikdo jiný s žádným návrhem nepřišel,“ vysvětluje iniciativu jeden z autorů, náměstek ředitele v Lounech Vratislav Řehák.
Tři nemocnice na západě Ústeckého kraje dluží celkem 431 miliónů korun, z toho jen za minulý rok nasbíraly 117 miliónů. Úspory v běžném provozu přitom nejsou možné, aniž by se snížila kvalita péče. Letos ředitelé očekávají ještě horší výsledek, protože musí navýšit tarifní platy o osm procent.
Tři nemocnice navrhují, aby byly spojeny do jedné velké zdravotnické firmy se třemi pobočkami. Tím se má ušetřit až 300 miliónů ročně. Podle plánu se až padesát miliónů uspoří na platech administrativních pracovníků, zbytek ale tím, že se zruší zbytečná a drahá lůžka.
Dnes jich mají všechny tři ústavy dohromady 1840, podle standardu Evropské unie by jich přitom stačilo 1190. Kvalita péče by tím podle náměstka Řeháka ohrožena nebyla, naopak by se mohla zlepšit.
„Nemocnice si dnes konkurují, vzájemně si překrývají odborné činnosti a přitom nemají dost peněz na investice,“ shrnuje současný stav Řehák. Napříště by mohly spojit síly a v jednotlivých městech vytvořit lépe vybavená odborná centra.
Pacienti by s cestováním neměli potíže, protože Louny, Most a Chomutov jsou od sebe navzájem vzdáleny dvacet kilometrů a cestovat budou ústavními autobusy. Podle autorů by se podobným způsobem měly spojit i nemocnice ve východní části kraje.
„Je to krok správným směrem,“ chválí autory koncepce náměstek severočeského hejtmana Jaroslav Foldyna. |
„Návrh jsem ještě podrobně nestudoval, ale vypadá sympaticky,“ říká opatrně hejtman Šulc. Vstřícnější k návrhu ředitelů je Šulcův náměstek Jaroslav Foldyna (ČSSD): „Je to krok správným směrem,“ chválí autory.
Dodává, že dnes by se měl iniciativy chopit krajský úřad a bez ohledu na stát navrhnout řešení, které by se případně mohlo konzultovat s ostatními hejtmany.
Foldyna i Šulc přesto očekávají pomoc od státu. Kromě oddlužení a stanovení závazných pravidel péče je nutné rozdělit Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, jejíž pobočky dodnes odmítají s krajskými úřady komunikovat.
PETR HOLUB, Hospodářské noviny, 25.2.2003