Zdravotnictví hospodaří ročně se zhruba 290 miliardami korun. Návrh nařízení vládní legislativci nedoporučili vládě schválit s odkazem, že o zvýšení je možno rozhodnout jen do 30. června. Nezpochybnili ale samotný fakt zvýšení platby, řekl legislativní náměstek ministra Martin Plíšek.
Vláda ve středu zasedá poprvé po rozpouštění Poslanecké sněmovny. Vládní nařízení ale může přijmout sama, nepotřebuje schválení zákonodárců. Se zvýšením pojistného ale musí počítat také zákon o státním rozpočtu, a ten už by měla schvalovat nová Sněmovna vzešlá z předčasných voleb.
„Vládní legislativa návrh projednala s tímto připomenutím a je na odpovědnosti vlády, zda toto schválí či nikoli. Pak se to musí odrazit v zákoně o státním rozpočtu,“ uvedl Plíšek a potvrdil, že ministerstvo financí s navýšením v návrhu státního rozpočtu na příští rok počítá.
Podle Plíška by legislativně čistější bylo opravit částku přímo v zákoně, a to zřejmě až po předčasných volbách ve zrychleném režimu v kompetenci nové Poslanecké sněmovny. Změna touto cestou není vázána k žádnému datu, tedy ani k 1. lednu, takže by na projednání byl čas.
Návrh na navýšení převzal Holcát od svého předchůdce Leoše Hegera (TOP 09). Tomu se ale navýšení nepodařilo prosadit.
V předchozích letech stoupal výběr pojistného meziročně zhruba o 8,5 miliardy korun. V roce 2009 nastal propad. Nyní jsou už podle ministra rezervy prakticky vyčerpány a tlak na růst efektivity vede poskytovatele na samotný kraj jejich ekonomických možností. Stagnace meziročního růstu přesto trvá, přispívá k tomu i nárůst DPH, který dopadl také na zdravotnictví.
Zdravotní pojišťovny mají dohromady na účtech nižší zůstatek, než měsíčně dají za péči. V jednotlivých měsících se zůstatek pohybuje do 16 miliard korun, měsíční obrat je přes 20 miliard korun.
Systém veřejného zdravotního pojištění se podle očekávání bude letos potýkat s propadem zhruba šest miliard korun. Celkové příjmy se podle predikcí ministerstva financí předpokládají ve výši 224 miliardy korun, celkové náklady nejméně 230 miliard korun.