Ministr ČTK řekl, že zatím nebyly vypořádány rozpory s ministerstvem financí. Podle předkládací zprávy panuje obava, že soukromí vlastníci se zaměří na komerční využití lázní, čímž by někteří pacienti ztratili možnost léčby. Podle MF se struktura péče zajistí smluvně.
Rozpory dnes na vládě Němeček s Babišem (ANO) nemohl probrat, protože ministr financí se dnešního jednání kabinetu nezúčastnil.
Pro zachování obou lázeňských zařízení jako poskytovatele zdravotní péče se vyslovila tripartita, požaduje jejich vynětí z privatizace. Ekonomicky jsou oba subjekty soběstačné, stát jejich činnost nedotuje. Tím, že jsou zařazeny do privatizace, mohly by podle Němečka být považovány investice do jejich majetku a modernizace provozů za neúčelné. V případě Horských lázní Karlova Studánka se dá předpokládat, že církevní řád uplatní nárok na vydání věci u soudu.
V Česku je zhruba 90 poskytovatelů lázeňské rehabilitační péče, většina jsou nestátní. Privatizace lázeňství byla zejména v letech 1992 a 1993, a to odstátněním majetku a jeho vložením do nově založených akciových společností.
MF nepovažuje privatizaci za riziko pro dostupnost kvalitní lázeňské péče. V připomínkovém řízení uvedlo, že u obojích lázní bude privatizace podmíněna zachováním rozsahu a struktury péče sankcemi v kupní smlouvě na 25 let. Dobu může vláda prodloužit, třeba na 50 let. Za vynětím lázní z privatizace vidí MF snahu o odstranění blokace, aby mohl být majetek rozprodán. Výnos by státní podnik prý použil na pokrytí ztát, a to na úkor příjmů MF. Majetek, nepotřebný pro provoz lázní, žádá MF ponechat v dosavadním režimu a výnos z jeho privatizace směřovat na zvláštní účet MF.
Podle MF není na místě ani obava, že se privátní lázně zaměří výlučně na komerční klientelu.