Finanční dotace je pomoc, ale nikoli koncepční řešení, tvrdí ředitelé nemocnic.
Většina ze tří desítek nemocnic, kterým stát daroval v minulých letech kolem 700 miliónů korun, aby jim pomohl z potíží, se potýká s rostoucími dluhy. Vládní Program konsolidace zdravotnických zařízení se minul účinkem.
Nemocnice peníze od státu sice použily na likvidaci starých dluhů, nicméně většinou jen zpomalily nebo snížily růst závazků po lhůtě splatnosti. Z rozboru Ministerstva zdravotnictví vyplývá, že z velkých nemocnic, které peníze získaly, dopadly dobře jen fakultní nemocnice v Plzni a Brně.
Ani nemocnice, jejichž zřizovatelem je okresní úřad, na tom nejsou o mnoho lépe. Státní finanční pomoc přinesla očekávané výsledky jen u osmi. Ostatním dluhy opět bobtnají.
Ke stejnému závěru došla i loňská kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu v sedmi okresních nemocnicích. Hospodaří trvale se ztrátou a zadlužení roste, řekli kontroloři.
„Objem peněz, které jdou do nemocnic, se přitom stále zvyšuje. Předloni šlo na nemocniční péči v naší pojišťovně 49 procent z celkových výdajů, loni téměř 52 procent a s léky předepisovanými v nemocnicích dokonce téměř 60 procent. Ve vyspělých zemích se přitom tento podíl pohybuje mezi 35 až 40 procenty,“ uvedla ředitelka Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřina Musílková. Nemocniční péče by se měla podle ní více soustřeďovat do jednoho center. „Kolikrát už bylo řečeno, že není nutné, aby byly třeba čtyři podobné nemocnice v jednom okrese,“ dodala.
Začíná také ubývat pacientů v nemocnicích a drahá akutní lůžka nejsou zcela využita. Jednou z příčin je fakt, že řadu zákroků už dokážou udělat ve svých ordinacích ambulantní specialisté. „Některé nemocnice však na tento trend nereagují, což může být zdrojem jejich potíží,“ upozornila Musílková.
Peníze od pojišťoven pokryjí léčbu, ale nelze z nich vytvářet rezervy do budoucna, upozorňují zase ředitelé nemocnic. Finanční pomoc od státu je sice vítaná, ale nelze ji podle nich považovat za koncepční řešení. Navíc řadě nemocnic pak splácení návratné výpomoci z dob Klausovy vlády zkomplikovalo život. Ředitelka odboru Ministerstva financí Jarmila Fuchsová potvrdila, že téměř všechny nemocnice půjčku vrátily, ale mnohé s velkými potížemi.
Splácení státem garantovaného úvěru ještě čeká od příštího roku Všeobecnou fakultní nemocnici a Fakultní nemocnici Motol. „Ročně bychom museli odvádět 200 miliónů korun. Je to stejná částka, jakou musíme letos dát na růst platových tarifů,“ zdůraznil ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Martin Holcát. „Ten miliardový úvěr jsme si ale museli v roce 1997 vzít, protože když jsem přebíral nemocnici, měla zásluhou bývalého vedení dluh 1,3 miliardy,“ vysvětluje.
Ivana Kněžínková, Hospodářské noviny, 6.3.2002