Již v nejstarších dobách se v lidské populaci vyskytovaly různé nemoci. Ty byly zpočátku léčeny primitivním způsobem (využití bylin a slunce). Postupem času se začalo rozvíjet lidové léčitelství, následně vznikaly špitály, ve kterých se o nemocné starali příslušníci církevních řádů. Historickým mezníkem se stalo založení první ošetřovatelské školy v Londýně Florence Nightingalovou. U nás byla první ošetřovatelská škola založena roku 1916 a od té doby prodělalo vzdělávání sester obrovský rozvoj. Dnes máme systém středních, vyšších a vysokých škol, které připravují pro praxi nové a nové sestry. A právě na přípravu studentů byl zaměřen náš výzkum.
Pro naši práci bylo důležité stanovit si cíle, hypotézy a následně sestavit dotazník. Ten obsahoval 23 otázek. Výzkum probíhal v období leden–březen 2009 na 5 univerzitách – Masarykova univerzita v Brně, Univerzita Palackého v Olomouci, Ostravská univerzita, Univerzita Pardubice a Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Dotazník byl určen pro studenty oboru všeobecná sestra 1.–3. ročník. Celkem se tohoto šetření zúčastnilo 107 respondentů.
Prezentace výsledků
V identifikačních otázkách bylo zjišťováno pohlaví studentů, věk, univerzita, na které studují a jejich předchozí vzdělání. Z výsledků plyne, že 99 % studentů jsou ženy, nejčastěji ve věku 21–23 let. 90 % studentů má již vzdělání ve zdravotnickém oboru. Další otázka zkoumala, zda se studenti již setkali se sestrou mentorkou. (Mentorka je sestra, která pracuje na daném pracovišti, má specializovaný kurz a vede praktickou výuku studentů.) Z celkového počtu 107 dotazovaných uvedlo 80 %, že se s mentorkou setkali. Většina studentů z univerzit v Olomouci, Ostravě a Zlíně se s mentorkou setkali. V Pardubicích se s mentorkou setkalo 6 studentů a z brněnské univerzity měli zkušenost s mentorkou pouze 4 studenti. Při rozhovoru bylo zjištěno, že tuto zkušenost získali na studijním pobytu v zahraničí. Další otázky se vztahovaly k předem stanoveným cílům a hypotézám.
Kliknutím na náhled se zobrazí plná velikost obrázku.
Cíl 1: Zjistit, jak studenti reagují na úroveň a kvalitu práce sester mentorek. Tomuto cíli byly v dotazníku věnovány 4 otázky. Ty zkoumaly, zda studenti považují práci mentorek za přínosnou. Z výsledků je zřejmé, že práci mentorek považuje za přínosnou 78 % studentů. (tab. 1)
Cíl 2: Zjistit, jak studenti reagují na úroveň a kvalitu práce ošetřovatelského týmu bez sestry mentorky. Všechny otázky k tomuto cíli byly zaměřeny na kvalitu práce, chcete-li kvalitu péče sester a na jejich vystupování vůči studentům (vystupování personálu, dodržování etického kodexu, zapojení pacientů do plánování péče, dodržování standardů, zájem o potřeby klienta).
Z výsledků vyplynulo, že studenti nejsou spokojeni s kvalitou práce ošetřovatelského týmu bez sestry mentorky. Je to zřejmě tím, že asi žádná sestra nepracuje vždy přesně podle pravidel, a to většinou z důvodu provozu oddělení. Vliv na to zřejmě má i psychický a fyzický stav sester, které nemusí být každý den „ve své kůži“. I sestry jsou jen lidi a chybuje každý z nás.
Cíl 3: Zjistit, zda studenti pozorují rozdíl ve vedení praktické výuky na oddělení, kde je přítomná mentorka, a na oddělení, kde mentorka není. Otázky v dotazníku jsou zaměřeny na přínos mentorky z teoretického a praktického hlediska. 53 % studentů označilo, že praxe s mentorkou je pro ně z teoretického hlediska více přínosná než jen se sestrou, 32 % studentů nezaznamenalo u mentorky větší teoretické vědomosti a pro 15 % studentů je dostačující službu konající sestra. V další otázce měli studenti hodnotit praktickou připravenost mentorky: 48 % studentů je spokojeno s jejími praktickými dovednostmi, 33 % studentů nevidí u ní větší praktické dovednosti a 19 % si myslí, že sestra, která má služby, je pro jejich vedení dostačující.
Z toho plyne, že studenti nepozorují rozdíl ve vedení praktické výuky. Může to být způsobeno tím, že mentorky jsou také každá jiná. Jedna se studentům věnuje, je perfektně připravená, motivovaná pro práci se studenty a spolupráce s ní je prostě radostí. Jiná zase udělá svou práci sestry a studentům se věnuje již méně. Zcela určitě tento přístup ovlivnil rozhodování studentů při vyplňování dotazníků.
Kliknutím na náhled se zobrazí plná velikost obrázku.
Cíl 4: Zjistit, zda ovlivňuje ošetřovatelský tým kvalitu a úroveň praktické výuky po stránce profesionálního přístupu (holistického přístupu). Studenti hodnotili, zda je sestry vedou k dodržování důstojnosti, soukromí, povinné mlčenlivosti ve vztahu k pacientům a zda jim předávají své zkušenosti a znalosti. Po zhodnocení všech otázek bylo zjištěno, že většinu studentů sestry po stránce profesionálního přístupu neovlivňují. Kdybychom měly shrnout otázky k této hypotéze, opět musíme konstatovat, že záleží na sestře, jak se staví ke studentům na praxi.
Poslední otázka se nevztahovala k žádné hypotéze. Měla zjistit, kdy jsou studenti na praxi spokojeni. Odpovědi jsme seřadily od nejčastější po nejméně označovanou. Z výsledků jasně vyplývá, že studentům vyhovuje příjemné pracovní prostředí, kde se nemusí bát zeptat se sestry na věci, které nejsou zcela jasné. Dále pozitivně hodnotí, když je sestra seznámí s chodem oddělení, harmonogramem práce a s dokumentací. Většina studentů by také chtěla vykonávat odborné práce. Naopak studenti nepovažují za žádoucí, když nemusí nic dělat. (tab. 2) Je tedy zřejmé, že většina studentů se na praxi chce učit, pracovat v kolektivu sester a zapojit se do péče o klienty.
Závěr
Z našeho šetření vyplynulo, že kvalita praktické výuky je ovlivněna osobností sestry a atmosférou na odděleních. Pokud jsou sestry ke studentům vstřícné a na pracovišti je příjemná atmosféra, jsou i studenti spokojeni a z praxe si odnesou cenné zkušenosti. Studenti uvedli, že mentorky jsou pro praxi přínosem, ale nevidí rozdíl mezi praktickou výukou vedenou sestrou nebo mentorkou. Přesto bychom doporučily na všech pracovištích vyškolit zkušené mentorky, které se budou studentům věnovat.
O autorovi: Lenka Čížková1, Mgr. Lenka Salcburgerová2 Studentka UTB Zlín1, SZŠ a VOŠZ Zlín2 (lena.ciza@seznam.cz)