V roce 2017 bylo zjištěno 444 případů invazivního pneumokokového onemocnění (IPO), z toho 79 pacientů infekci podlehlo. K nejvíce ohroženým skupinám patří děti mladší než pět let, senioři nad 65 let a osoby s oslabeným imunitním systémem. Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok je kulovitá bakterie, která běžně osídluje sliznici úst, nosu a horních cest dýchacích.
„Pneumokoky se šíří vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale nakazit se lze i od nosičů, kteří nemusí mít žádné projevy nemoci. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ přibližuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková.
Podle údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2017 nahlášeno 444 případů invazivního pneumokokového onemocnění, což je o 121 případů více než v roce 2016. Nejpočetnější skupinou byli pacienti 65 a víceletí, kterých bylo celkem 238. Ve věkové skupině 40 až 64 let bylo zjištěno 150 případů IPO. Pneumokok se v minulém roce nevyhýbal ani dětem pod pět let věku, u kterých počet případů invazivního pneumokokového onemocnění od roku 2016 stoupl, a to na 15 případů. Dle SZÚ v 79 případech skončila invazivní pneumokoková infekce smrtí, nejčastěji u seniorních pacientů. „Počet invazivního pneumokokového onemocnění v roce 2017 významně vzrostl, a to o více jak 120 případů. Vyšší byl i počet úmrtí, nejvíce opět ve věkové skupině seniorů nad 65 let, kdy v roce 2017 invazivnímu pneumokokovi podlehlo 45 pacientů,“ komentuje situaci MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy. „V souvislosti se vzestupem počtu IPO v loňském roce je nutné opět upozornit na to, že nejlepší prevencí pneumokokových nákaz je očkování, a to ve všech věkových kategoriích,“ dodává.
„Očkování je efektivní a rozšířený nástroj prevence závažných infekčních onemocnění. Ročně očkování v České republice zabrání více než 150.000 onemocněním a 500 úmrtím,“ říká MUDr. Šebková. Očkování proti pneumokokovi se řadí mezi takzvaná nepovinná očkování. Spolu s povinnými je zařazeno do očkovacího kalendáře, který je sestaven na základě doporučení odborníků, která jsou podepřena vědeckými důkazy. „Děti jsou od letošního roku očkovány podle schématu 2+1, což znamená, že první dávka vakcíny se aplikuje od 9. týdne věku dítěte. Druhá dávka se aplikuje dva měsíce po první dávce, třetí dávka ve věku 11 až 15 měsíců,“ dodává MUDr. Šebková. Dospělí jsou očkováni jednou dávkou konjugované vakcíny. Kojencům a seniorům nad 65 let je očkování proti pneumokokovým infekcím hrazeno z veřejného zdravotního pojištění.
Očkováním podle platného očkovacího kalendáře lze předejít vyššímu počtu onemocnění, komplikací i úmrtí na infekční nemoci. Díky plošnému očkování se podařilo vymýtit některá vážná onemocnění (pravé neštovice celosvětově, dětská obrna ve většině světa), u jiných významně omezit jejich výskyt (zarděnky, černý kašel). Například ve Francii, kde očkování proti spalničkám není povinné a proočkovanost proti spalničkám nedosahuje požadovaných 95 procent dle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), došlo poměrně nedávno k rozsáhlé epidemii spalniček mezi neočkovanými či neúplně očkovanými dětmi.
Očkování je opředeno mnoha mýty. Jeden z nejrozšířenějších je, že je příčinou autismu u dětí, což ale vyvrátilo několik celosvětových studií. I přes skutečnost, že očkování může být doprovázeno nepříjemnými vedlejšími účinky, jako je například horečka, nebo bolestivý otok v místě vpichu, rozhodnutím o neočkování vystavují rodiče své děti mnohem závažnějším rizikům.
Vlastní zkušenost s očkováním má tanečnice a maminka dvou dětí Libuše Rohlíčková. „V očkovaní se snažím najit zlatý střed. Neočkovat vůbec mi v dnešní době přijde jako risk. Hodně dám na názor pediatra. Děti jsou očkovány povinnými vakcínami a po mé vlastni zkušenosti se zánětem mozkových blan jsou očkovány i proti pneumokokům,“ svěřila se.